Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

Na mezinárodní veletrh jaderných technologií Atomexpo 2015 se sjeli odborníci ze 47 zemí světa, aby zde diskutovali o aktuálních otázkách v oblasti jaderné energetiky a průmyslu. Soustředili se především na rozvoj, který jaderná energetika zažívá v zemích Asie, Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky, ale nechyběla ani evropská témata. Mezi vystavovateli byly i české a slovenské firmy.

V kontextu našich sousedních zemí se může zdát přehnané pořádat takto velký veletrh nabízející produkty v oblasti jádra, avšak z celoevropského či celosvětového měřítka je jasné, že to význam má. Vztah několika zemí k jádru sice ochabuje či se stává vyloženě chladným, avšak mnohonásobně vyšší počet zemí plánuje velký rozvoj jaderné energetiky, ať již jde o země, které již tento typ elektráren mají, či jej teprve plánují zavést.

Veletrh pořádala ve dnech 1. až 3. června na moskevském výstavišti Gostinyj dvor společnost Atomexpo, která patří do ruské státní korporace Rosatom. Většina vystavujících společností nabízí výrobky a služby pro reaktory typu VVER, ale byly k vidění i čínské typy reaktorů, francouzský ASTRID či argentinský CAREM. Mezi společnosti soustřeďující se na východní typy reaktorů patří i slovenský výzkumný ústav jaderné energetiky VUJE, který se zabývá projekčními, dodavatelskými, výzkumnými a školicími činnostmi pro slovenské i zahraniční jaderné elektrárny s reaktory VVER.

Na společném stánku ruské skupiny NEOLANT a francouzské NUVIA měla zastoupení i česká firma ENVINET, která patří do zmíněné francouzské skupiny. S ruskou skupinou NEOLANT dlouhodobě spolupracuje při klasifikaci radioaktivních odpadů, pro kterou dodává měřicí přístroje. Mezi skupinami NUVIA a NEOLANT byla během veletrhu Atomexpo 2015 podepsána smlouva o spolupráci v oblasti seismické izolace budov jaderných elektráren a jejich požární ochrany.

Soustředění na nováčky

Tento ročník veletrhu byl zaměřen především na země, které začínají s jadernou energetikou nebo plánují její podstatný rozvoj. Zástupci těchto zemí se tak na veletrhu mohli seznámit s komplexním rozsahem služeb poskytovaných především pro reaktory typu VVER – od projektování a výstavby přes provoz a modernizace až po likvidaci a nakládání s radioaktivním odpadem. K důležitým otázkám patří i vzdělávání personálu pro budoucí jaderná zařízení a pro dozorné orgány.

Nechyběla ani evropská témata, která těmto zemím přibližují, jak probíhá příprava výstavby jaderných elektráren ze stránky legislativy a financování. Pozornost byla věnována Spojenému království, Finsku, Maďarsku a Bulharsku, což je jen zlomek evropských zemí, které dnes provozují jaderné elektrárny.

S těmito okruhy témat se přijel seznámit zástupci například z Jihoafrické republiky, která již dva jaderné bloky provozuje a připravuje výstavbu dalších osmi, Argentiny a Brazílie, které dostavují bloky z minulých let a plánují stavbu dalších. Na veletrhu Atomexpo byla poprvé Indonésie, která připravuje výstavbu výzkumného reaktoru a plánuje stavbu několika energetických bloků velkého výkonu. Také Indie pokračuje v intenzivním zvětšování podílu výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Dále bychom mohli jmenovat Vietnam, Arménii, Bělorusko, Turecko, Egypt, Kazachstán a mnoho dalších včetně zemí Blízkého východu.

Během veletrhu byly podepsány smlouvy o spolupráci v oblasti přípravy personálu pro provoz nových jaderných zařízení mezi Rosatomem a Tuniskem, Egyptem a Vietnamem. Jaderná energetika v posledně jmenované zemi má význam i pro Českou republiku, neboť spolupracuje s výzkumným ústavem ÚJV Řež při rozšiřování znalostí specialistů na reaktorovou fyziku, pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti a nedestruktivní analýzu materiálů. Tento ústav je také odbornou podporou pro úřad, který bude licencovat první tureckou jadernou elektrárnu s reaktory VVER-1200.

Dlouhodobý provoz

Země zavádějící jadernou energetiku se nezajímají jen o náklady na nový jaderný blok a průběh jeho výstavby, ale pochopitelně i o údržbu a servis a především o to, jak dlouhou dobu bude v provozu. Představitelé společnosti Rosenergoatom seznámili tyto zájemce o zkušenosti, jaké mají s dlouhodobým provozem svých jaderných bloků. Většina elektráren s bloky VVER-440 má licenci k provozu 45 let a díky jejich dobrému technickému stavu mají mít brzy schváleno další desetileté prodloužení. Mnohé z reaktorů typu VVER-1000 již také překročily původně plánovaných 30 let provozu a je jim prodlužováno povolení rovnou o 25 let.

Významným projektem z této oblasti je prodlužování provozu druhého bloku arménské jaderné elektrárny Metsamor. Jde o blok typu VVER-440, který je provozován v seismicky velmi aktivní oblasti. Po silném zemětřesení z roku 1988 byly uzavřeny oba bloky této jaderné elektrárny. Ač si zemětřesení vyžádalo desítky tisíc obětí a srovnalo se zemí celá města, elektrárna nebyla poškozena, neboť je konstruovaná tak, aby bez vážného poškození přestála zemětřesení o síle 9 stupňů momentové škály. V roce 1995 byl obnoven provoz jen druhého bloku za využití některých komponent prvního bloku. Dnes se podílí 31 % na výrobě elektřiny v tomto regionu trpícímu závažnými nedostatky elektrické energie a jeho trvalé odstavení je vládou oddalováno co nejvíce, neboť bude mít na zemi velmi tvrdý hospodářský dopad.

V rámci veletrhu Atomexpo 2015 byla podepsána smlouva o realizaci prací pro uvedení druhého bloku Je Metsamor do dlouhodobého provozu. Podepsal se pod ni Movses Vardanjan, generální ředitel této elektrárny, a Jevgenij Salkov, generální ředitel Rusatom Service, společnosti Rosatomu pro údržbu a modernizace jaderných bloků.

Letošního ročníku veletrhu Atomexpo, který se koná pravidelně již sedmým rokem, se zúčastnil rekordní počet návštěvníků, což ukazuje, že o jadernou energetiku a ruské jaderné technologie je ve světě stále zájem. Čím dál více se také ukazuje, že jaderná elektrárna může být provozována déle, než trvá jeden lidský život. Zatímco původně plánovaná doba provozu současných jaderných elektráren byla stanovena na 30 let, řada z nich již žádá o licenci až na 55 či 60 let provozu. To je umožněno pokrokem v rozvoji znalostí o použitých materiálech, který byl učiněn za 30 let původního provozu. Vývoj nových materiálů vede k tomu, že nov bloky by měly být provozovatelné dokonce až 100 let.