Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

Srovnání nové třídy se stávajícími jadernými ledoborci

Společnost Rosatomflot provozuje v současnosti dva jaderné ledoborce třídy Arktika: Jamal uvedený do provozu v roce 1992 a 50 let Pobědy z roku 2007. Rossija dokončená v roce 1989, další ledoborec této třídy, momentálně prochází rozsáhlou údržbou, aby nahradila ledoborec 50 let Pobědy během výměny paliva.

Říční ledoborce Tajmyr a Vajgač byly dokončeny ve finských loděnicích v roce 1989 a 1990, takže jejich stáří dnes přesahuje 25 let. Původně měly být v provozu 100 000 hodin, ale kvůli tomu, že za ně dosud není náhrada, byl po provedení technologických modernizací prodloužen na 175 000 hodin.

Tři nové ledoborce třídy LK-60 v budoucnu nahradí obě současné třídy. K jejich přednostem bude patřit změna ponoru v závislosti na hloubce, kterou ledoborec popluje. V mělkých oblastech zálivů a sibiřských řek budou mít nové ledoborce nízký ponor, aby neuvázly na mělčině, a na volném moři budou naplněny balastní nádrže vodou a loď klesne o 2 metry, aby její pohonná sestava dosahovala plného výkonu a dokázala lámat až 3,5 metru tlustý led.

Srdcem každého z nových ledoborců budou dva reaktory RITM-200, které byly vyvinuty speciálně pro tento účel. Kromě elektřiny pro elektromotory, které budou na lodní šrouby dodávat výkon až 60 MW, budou také vyrábět elektřinu pro odsolovací stanici na výrobu pitné vody a pro veškeré palubní systémy. Dále budou produkovat páru a horkou vodu pro vytápění lodi. Délka ledoborce třídy LK-60 bude činit 173,3 metrů, šířka 34 metrů a výtlak 33,5 tisíce tun.

Další vývoj

Konstrukční kancelář Ajsberg pokračuje ve vývoji ještě výkonnějších plavidel. Ledoborce LK-60 mají prozatím konkurenci. Jde o americké ledoborce třídy Polar Star pocházející ze 70. let. K pohonu jim slouží tři plynové turbíny, které na lodní šrouby dodávají výkon až 56 MW. Jejich spotřeba ale běžně přesahuje 100 tun fosilních paliv denně a v těžkých ledových podmínkách dosahuje až 400 tun. Zásoba paliva na palubě tak lodi při plavbě na nejvyšší výkon vystačí jen na několik hodin. Ač ledoborce i při lámání velmi silného ledu málokdy dosahují 100procentního výkonu, rozdíl je velmi patrný – největší jaderný ledoborec na světě, 50 let Pobědy, denně spotřebuje 50 g jaderného paliva.

Konstruktéři pracují na vývoji jaderného ledoborce LK-110, který bude mít téměř dvojnásobný výkon jako LK-60 – lodní elektromotory budou mít celkový výkon 110 MW. Díky tomu bude možné dále rozšířit přepravu po Severní mořské cestě, neboť bude schopen prolamovat kanály v období, kdy současné ledoborce nestačí, a výsledný kanál bude s rezervou dostačovat největším tankerům, které jsou v blízké budoucnosti plánovány pro provoz v arktických oblastech.