Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český jaderný průmysl letos oslavuje 60. výročí

31. 03. 2015 14:47:39
V letošním roce budeme slavit hned několik významných dat spojených se vznikem československého jaderného průmyslu a energetiky. V roce 1955 byl odstartován proces, který vyústil v dnešní podobu vzdělávání v jaderné oblasti, průmyslové základny i jaderné energetiky samotné.

V České republice byla dodnes udržena výjimečná úroveň strojírenství pro jadernou energetiku a kvalitní výuka a výzkum v oblasti jaderných reaktorů. Z hlediska jaderné energetiky nezaznamenáváme velkou změnu původních plánů. Stále se energetika i dodavatelské firmy soustředí především na reaktory typu VVER, i když se v tendrech objevují i „západní“ typy reaktorů. Z hlediska využití jaderných lokalit dochází jen k odsouvání plánů na pozdější termín, ale ne k jejich radikální změně.

Které události vedly k dnešní situaci?

Do poloviny 50. let u nás probíhal výzkum v oblasti atomové fyziky v omezené míře. V roce 1951 byla sice v Hostivaři otevřena laboratoř Ústavu pro nukleární fyziku, ale naši vědci měli problémy se získáváním zařízení a materiálů. Ze Západu bylo na Československo uvaleno jakési embargo, takže vědci nemohli navštěvovat západní výzkumné ústavy a radioizotopy potřebné pro výzkum by byly dodány pouze pod podmínkou udělení přístupu mezinárodní komisi do laboratoří, kde by se s nimi pracovalo. To však bylo pro vládu ČSR nepřípustné. Ani spolupráce „východním směrem“ nepodporovala dostatečně československý výzkum.

Některé země se snažily pomáhat, jako například Švédsko, které nám dodávalo radioizotopy, ale samo bylo závislé na dodávkách ze Spojených států. Podobně nám pomohlo Švýcarsko, které dodalo kaskádní generátor pro napětí 1 MV s urychlovací trubicí.

Zlom přišel v roce 1955, neboť v lednu byla Sovětským svazem nabídnuta československé vládě pomoc při rozvoji výzkumu ve fyzice atomového jádra a při využití atomové energie pro potřeby národního hospodářství. Podmínky dohody o pomoci byly dojednány během několika měsíců, takže 23. června mohlo dojít k jejímu podepsání. Výzkum a vývoj jaderných technologií tak nabral nové tempo a naše energetika byla nasměrována na reaktory typu VVER.

Od této doby získali českoslovenští vědci přístup do Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně, takže opět přicházeli do styku s vědci ze zahraničí. Také s dodávkami radioizotopů přestaly být problémy a žádosti českých vědců byly vyslyšeny. V oblasti zařízení byla přímo v dohodě o pomoci obsažena dvě zařízení – experimentální reaktor a cyklotron. Obě zařízení byla vyprojektována a vyrobena v Sovětském svazu a dodána do nových budov nově zřízeného Ústavu jaderné fyziky v Řeži (dnes ÚJV Řež, a. s.).

Vzdělávání nabralo obrátky díky nově založené Fakultě technické a jaderné fyziky, která zahájila výuku 6. září 1955.

Jaderný průmysl jako takový začal v ČSR v roce 1956, kdy společnost Škoda jaderné strojírenství zahájila aktivity v jaderné energetice, což bylo spojeno s pracemi na projektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A1. V roce 1966 byl po podpisu mezivládní dohody o spolupráci na poli jaderné energetiky mezi SSSR a Československem nasměrován náš jaderný průmysl na reaktory VVER. O čtyři roky později byla přijata dohoda o stavbě jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 s dvěma reaktory typu VVER-440 verze 230.

V roce 1980 potom byla ve Škodě jaderné strojírenství zahájena výroba kompletních reaktorů VVER-440 verze 213 (např. JE Dukovany). Náš jaderný průmysl tak vstoupil na mezinárodní trh s dodávkami důležitých zařízení pro jaderné elektrárny. Československé společnosti dodávaly komponenty pro jaderné elektrárny v Maďarsku, Německu, Polsku, Bulharsku a Rusku. Nutno bohužel dodat, že některé z těchto projektů neměly příliš dobrý osud. Po rozpadu Východního bloku se naše společnosti etablovaly i na „západních“ trzích, kde se drží dodnes.

Autor: Vladislav Větrovec | úterý 31.3.2015 14:47 | karma článku: 15.39 | přečteno: 514x

Další články blogera

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 298 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma článku: 14.08 | Přečteno: 885 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 301 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 515 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tajemství alchymistů – jak vzniká zlato (vesmírná alchymie 6/6)

Poslední nahlédnutí do tyglíku, ve kterém se vaří přísady pro celý vesmír. Vznik těžkých prvků – mezi nimi i zlata nebo uranu – nebyl žádnou náhodou. (délka blogu 8 min.)

16.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 20.49 | Přečteno: 385 | Diskuse

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 16.88 | Přečteno: 412 | Diskuse

Jan Fikáček

Je filosofie mrtvá, jak tvrdí Hawking?

Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.

15.11.2017 v 9:12 | Karma článku: 20.21 | Přečteno: 567 | Diskuse

Karel Wágner

Čtyřrozměrný model života

Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů?

14.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 15.03 | Přečteno: 470 | Diskuse

Robert Brinda

Vznik vesmíru a singularita.

Doufám, že paní Dana Tenzler nečte články v Epochaplus, protože nad článkem na téma, uvedeném v nadpisu, by ji musela klepnout Pepka.

13.11.2017 v 17:10 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1304
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.