Práce jaderných ledoborců a práce na jejich palubě

V minulém článku jsem popsal, proč jaderné ledoborce vznikly a v čem jsou výjimečné. Nyní se pojďme podívat na to, jak probíhá doprovod nákladních lodí přes zamrzlá moře a jaké pracovní podmínky má posádka. Článek vznikl na základě exkurze na jaderné ledoborce a rozhovorů s jejich posádkou a kapitány.

Doprovod lodí

K hlavním činnostem ledoborců v polárních oblastech patří údržba plavebních kanálů a vytváření nových, většinou za doprovodu karavany nákladních lodí. V prvním případě rozšiřují kanály a rozbíjí kry na menší kusy, které pro nákladní lodě představují menší nebezpečí. V druhém případě jede ledoborec před karavanou a vytváří jí cestu.

V době vzniku prvního jaderného ledoborce Lenin byly nákladní lodě menší než toto plavidlo, které má na délku 134 metrů a na šířku 27,6 metrů. Postupem času rostly nejen rozměry jaderných ledoborců, ale i nákladních lodí, které ledoborce nakonec definitivně přerostly. Projekt nové třídy jaderných ledoborců byl sice rozvíjen již od druhé poloviny 80. let min. stol., ale kvůli hospodářským problémům byl pozastaven. Loď schopná efektivně doprovázet obrovské tankery na ropu nebo LNG tak bude uvedena do provozu nejspíš až v roce 2017. Jde o třídu LK-60 označovanou též jako projekt 22220, která bude schopna plavby jak na volném moři, tak v mělkých oblastech moří a na řekách.

Doprovod nákladních lodí ledoborcem Lenin. (Zdroj: Rosatomflot)

Jeden z námořních obrů, které odváží ropu a plyn z bohatých sibiřských nalezišť. V roce 2017 by měl začít vývoz i z přístavu Sabětta,který vzniká v rámci obřího petrolejářského projektu Yamal LNG. (Zdroj: Rosatomflot)

Aby byly i dnešní ledoborce schopny vytvářet dostatečně široký plavební kanál pro nákladní kolosy, bylo vyvinuto mnoho různých postupů. Poslední ledoborce třídy Arktika jsou kupříkladu vybaveny tryskami umístěnými v trupu na čáře ponoru, které proudem horké vody rozšiřují plavební kanál a odtlačují do stran úlomky ledu. Díky tomu je v mnoha případech i jedno plavidlo schopno připravit cestu nákladnímu kolosu.

Doprovod nákladní lodi ledoborcem, který má přibližně stejnou šířku.

Jiná situace je ale v případě, kdy doprovod tvoří menší ledoborce. Nejpoužívanější technikou doprovodu velké nákladní lodě malými ledoborci je vytváření dvou souběžných kanálů. První ledoborec razí kanál, který je užší než doprovázená nákladní loď, a druhý jej rozšiřuje, nebo razí druhý souběžný kanál. V druhém případě zůstane mezi kanály úzký pás ledu, který nákladní loď snadno prolomí. Nákladní lodě používané v polárních oblastech mají zvýšenou odolnost trupu proti ledu a tvar přídě uzpůsobený k jeho lámání. I trup samotný má tvar takový, aby v případě zamrznutí v ledu nebyl tlakem z boku rozdrcen, ale vyzdvižen do výšky.

Tvorba kanálu pro námořní kolos dvěma malými ledoborci.

Druhá metoda nazývaná paralelní kanály.

Druhá technika je podobná. Jeden ledoborec jede vepředu, za ním jede nákladní loď a za ní další ledoborec, který čistí plavební kanál, aby se další lodě nezasekly.

Metoda používaná v případě doprovdu více lodí. Za ledoborcem se kry stahují doprostřed kanálu, takže aby se nákladní lodě nezasekly, čistí cestu další ledoborec, který kanál zároveň rozšířuje.

Pokud tvoří doprovod jen jeden ledoborec, takže není možné prolamovat dva souběžné kanály, i tak není situace ztracena a nákladní kolos může proplout zamrzlým mořem. Ledoborec může použít techniku nazývanou vánoční stromeček, kdy střídavě rozšiřuje kanál vlevo a vpravo. Je zřejmé, že jde o velmi neefektivní způsob, takže lodě postupují ledem velmi pomalu. V dnešní době to tedy není příliš často používáno, ale v době Sovětského svazu, kdy vojenský konvoj musel proplout bez ohledu na náklady a kdy byl nedostatek ledoborců, to byl používaný postup.

Jeden ze starších způsobů prorážení širokého kanálu menším ledoborcem.

Optimálním počtem lodí v karavaně je jedna, protože za ledoborcem zůstávají kry, v nichž se další lodě mohou zaseknout. Aby byl doprovod efektivní, je samozřejmě nutné tento počet navýšit, co nejvíce to jde, což je dáno především stavem ledu. Maximální počet lodí v konvoji je pět.

V karavaně bývají lodě namačkané co nejvíce na sebe, a to z jednoho prostého důvodu. Ledoborec může narazit na pevný led, který na první pokus neprolomí, takže se zastaví, musí zacouvat a na led najet ve vyšší rychlosti. Pokud by se takto ledoborec zasekl a měl daleko za sebou 100000tunového obra, byl by rozdrcen, protože brzdná dráha těchto lodí je obrovská. Čím je vzdálenost kratší, tím má tento náraz menší následky a například z 15 metrů již jde jen o drcnutí, které nemá fatální následky ani pro jednu z lodí. Udržovat 15metrové rozestupy s loděmi dlouhými 160 až 340 metrů je ale velmi náročné.

Jaderný ledoborec 50 let pobědy je těsně následován nákladní lodí. (Zdroj: Footage.framepool.com)

Je pochopitelné, že plavební kanály musí být co nejrovnější, protože zatočit s 340 metrů dlouhým kolosem v kanálu, který je jen o málo širší, než je obr sám, není jednoduché. Ovšem takový kanál bychom v ledu našli jen zřídka, protože pevnost ledu je proměnlivá. Jednoletý led lámou ledoborce velmi snadno, ale víceletý nemá homogenní strukturu, protože se v něm projevuje tlak okolního ledu. Než se zdržovat prolamováním pevného ledu, je často lepší toto místo objet a udělat několik zatáček. Posádky dají přednost spíše stabilní rychlosti, než zastavení konvoje a opakovanému najíždění na silný led. Ve výsledku tedy bývá nejrychlejší cesta dost klikatá. Při rozhodování o směru plavby používají kapitáni satelitní snímky, průzkum vrtulníkem, ale především své vlastní oči a zkušenosti, které mají největší hodnotu.

Jak už bylo uvedeno, nákladní lodě provozované v polárních oblastech jsou schopny lámat tenký led a každý led je možné prolomit, je jen otázkou, jak dlouho to potrvá. Jedna ze společností, která přepravuje náklady z polárních oblastí do Murmansku, odkud putují dále na klasických nákladních lodí bez „ledové třídy“, se pokusila obejít se bez ledoborců. Její lodě byly v ledu schopny plout průměrnou rychlostí 4 až 6 uzlů (přibližně 7,4 až 11,1 km/h), což bylo nedostatečné a vedlo to k nárůstu přepravních nákladů natolik, že se společnost opět vrátila k doprovodu ledoborců, s nimiž lodě pluly rychlostí 12 uzlů (zhruba 22,2 km/h).

Práce a zábava na palubě jaderného ledoborce 

Pracovní vytížení posádky jaderných ledoborců se od dob jejich vzniku velmi změnilo. Dříve bylo běžné, že posádka vyrazila z domovského přístavu a pracovala bez dovolené rok, nebo déle. Dnes posádky čtyři měsíce pracují a čtyři měsíce mají dovolenou. Každý ledoborec tak vlastně potřebuje čtyři posádky: vždy dvě mají dovolenou a dvě se střídají ve směnách na palubě ledoborce. Na lodi tak najdeme 100 až 138 členů posádky podle typu ledoborce a na Leninovi sloužilo dokonce 240 lidí. 

Již na ledoborci Lenin měla posádka k dispozici kino, tělocvičnu, bazén, saunu a knihovnu, kde mohla relaxovat a trávit volný čas. S rozvojem moderních technologií došlo pochopitelně i k rozvoji možností zábavy. Po digitalizaci filmů nehrozí, že by se filmy brzy okoukaly, jako se to stávalo na ledoborci Lenin. Když posádka znala film zpaměti, pouštěla si jej bez zvuku a dabovala si jej sama, nebo si film promítala od konce. Samozřejmostí byly výměny filmů s posádkami jiných lodí. V dnešní době je na ledoborcích internet, který umožňuje nejen zábavu posádky, ale i častou komunikaci s rodinou ponechanou na souši. 

Na ledoborci Lenin byla jedna z nejrozsáhlejších knihoven v polárních oblastech. Je tvořena přibližně 8000 svazky a některé z nich patří mezi velmi vzácné. Kromě výjimečné knihovny měl Lenin i mimořádné lékařské zázemí. Původně zde bylo sedm lékařů, později jen čtyři, s různými specializacemi, k nimž patřil i dentista a chirurg. Tito lékaři se řadili ke špičce ve své profesi a když ledoborec někde zakotvil, poskytoval lékařskou péči místním obyvatelům. Dnes na jaderných ledoborcích nebývají stálí lékaři, ale letecky se střídají na jednotlivých lodích. K základnímu vybavení ale patří ošetřovna s vybavením pro diagnostiku nemoci (včetně rentgenu) a pro poskytnutí pomoci, než bude vážně zraněný člen posádky převezen vrtulníkem do nemocnice na pobřeží.

Sauna na palubě jaderného ledoborce Vajgač. (Foto autor)

Základní rys kajut – jejich velikost – zůstává zachován i na jaderných ledoborcích. (Foto autor)