Lapač aktivní zóny

30. 11. 2012 14:14:12
Při provozu jaderné elektrárny přichází ke slovu celá řada bezpečnostních opatření. Jedním poměrně často diskutovaným je lapač aktivní zóny. Co si pod touto tajemnou součástí jaderné elektrárny vlastně můžeme představit? Jak vypadá? Zajímavé je i to, jak se k lapači aktivní zóny staví jednotlivé firmy, které se zabývají návrhem jaderné elektrárny. Některé jej do svého projektu zařazují, jiné ne. Jde o to, že se jedná o velice nákladný díl a není stoprocentně jisté, jestli je vůbec potřeba. Pojďte se se mnou podívat i na několik zajímavých faktů, které nejsou tak známé.

Jaderné elektrárny mají celou řadu bezpečnostních prvků, které jsou většinou mnohonásobně jištěné. Může se ale stát (A jak se ukazuje, opravdu k tomu dochází.), že většina z nich selže a dojde k vážné havárii. K nejtěžším haváriím patří rozpad aktivní zóny. V průběhu takové mimoprojektové havárie hrozí roztavení aktivní zóny a zničení tlakové nádoby reaktoru. Základem při řešení takové situace je udržení celistvosti a těsnosti kontejmentu. Roztavené palivo se může protavit skrz tlakovou nádobu reaktoru, skrz kontejment a pokračovat dále. Tak se může dostat až ke spodním vodám a kontaminovat je. Podle jednoho extrémního scénáře zvaného čínský syndrom, by se roztavené palivo mohlo propálit skrz celou Zemi. Byl to i námět pro stejnojmenný film. Toto tvrzení má mnoho děr, ale i tak se vyplatí palivo zachytit, zchladit a předejít tak značným nepříjemnostem.

Pokud by se roztavené palivo dostalo mimo reaktorovou nádobu, začala by tato horká a chemicky velmi aktivní tavenina působit na samotnou betonovou šachtu reaktoru. To je velmi nebezpečné, protože se při tom uvolňuje velké množství vodíku a další plynné těkavé produkty. Kromě nich ale unikají i netěkavé vysoce radioaktivní složky taveniny.

Tomu se dá zabránit dvěma způsoby, nebo jejich kombinací. Mít spolehlivý chladicí systém, který zvládne palivo zchladit, a to se tak neprotaví z reaktorové nádoby. Nebo instalovat takzvaný lapač aktivní zóny, což je zařízení sloužící k zachycení aktivní zóny, která se protavila ven z reaktorové nádoby. Jeho účelem není jen zachytit pevné a roztavené kusy aktivní zóny, zařízení nacházející se uvnitř nádoby reaktoru i samotný materiál nádoby, ale také je zchladit.

Funkce a konstrukce lapače aktivní zóny

Jak vlastně lapač aktivní zóny zvládne zachytit a zchladit taveninu? Základem lapače aktivní zóny je kuželovitá kovová konstrukce, která je vyplněná tzv. obětním materiálem. Ten má zabránit tepelnému a chemickému působení taveniny na betonovou šachtu. Dále lapač zajišťuje podkritičnost taveniny. V případě havárie je v něm roztavená aktivní zóna rozložena tak, aby se v ní nemohla spustit řetězová reakce. Pomocí vody ze zásobních nádrží je pak roztavený materiál dochlazován.

Lapac01.jpg

Nákresy lapače aktivní zóny a dalších jeho součástí. (Zdroj: http://publicatom.ru)

1 Lapač aktivní zóny naplněný "obětním materiálem".

2 Sestava lapače aktivní zóny a plošiny, nad níž bude umístěna reaktorová nádoba.

3 Tato základová deska se nachází na samém dně reaktorové šachty.

4 Nosná konzole a základová deska.

Návrh lapače aktivní zóny se během času vyvíjel. Poprvé byl vypracován ruskými inženýry v roce 2001 pro Tianwanskou jadernou elektrárnu v Číně. V letech 1999 – 2007 ji tam stavěl Atomstrojexport. Konstrukce lapače má 12 výměníků tepla ve tvaru boty, které jsou společně instalovány do jednoho kužele. Celkově tento lapač váží přes 800 tun. Jaderná elektrárna Leningrad-II, která se staví od roku 2008, už bude mít lapač aktivní zóny trochu jiný. Jeho konstrukce je celistvá, tedy odolnější. Navíc má lapač dvojitou stěnu. Vnitřní je silná 60 milimetrů a vnější 30 milimetrů. Prostor mezi nimi je vyplněn speciálními granulemi ze směsi oxidů železa a hliníku. V případě, že dojde k protavení vnitřní stěny, granule reagují s taveninou a vytvářejí dočasnou ochranu před protavením vnější stěny. Navíc u této novější verze je chlazení lapače zajištěno pomocí pasivních systémů.

Lapac02.jpg

Jedntolivé součásti lapače aktivní zóny pro jadernou elektrárnu Lenigrad-II (prosinec 2009, Zdroj: http://www.titan2.ru)

Ta velká šedá nádoba je samotný lapač aktivní zóny. Nalevo od něj je základová deska a napravo od něj je plošina sloužící jako jeho kryt. V popředí jsou jednotlivé desky "obětního materiálu", které se naskládají dovnitř lapače. Všimněte si ohromného červeného jeřábu, který bude přenášet jednotlivé díly na jejich místo.

Připojuji ještě seznam všech úkolů, které má lapač aktivní zóny plnit. To abychom ho neomezovali jen na zachycení roztavené aktivní zóny.

  • Udržení dna tlakové nádoby s taveninou v případě, že se utrhne nebo zdeformuje ještě předtím, než tavenina unikne. Tavenina tak musí projít celou stěnou nádoby a dosáhne se tak zpomalení jejího úniku.

  • Ochrana konstrukčních prvků betonové šachty před teplem unikajícím z taveniny.

  • Uchování kapalných a pevných složek taveniny, fragmentů aktivní zóny a konstrukčních prvků na jednom místě.

  • Zajištění stabilní tepelné výměny mezi taveninou a chladicím médiem.

  • Zabránění úniku taveniny mimo zónu k tomu předpokládanou.

  • Zabránění vzniku řetězové reakce v tavenině.

  • Minimalizování úniku radioaktivních látek do prostoru kontejmentu.

  • Minimalizování úniku vodíku.

  • Zajistit ochranu taveniny před pády trosek opěrných konstrukcí během jejího dlouhodobého chlazení.

Lapac03.jpg

Přesouvání lapače aktivní zóny a jeho spouštění do reaktorové šachty. (JE Leningrad-II, prosinec 2009, zdroj: http://www.titan2.ru)

Chlazení aktivní zóny

Není to ale jen lapač aktivní zóny, který má zabránit úniku taveniny z kontejmentu. Dokud palivo, třebaže částečně roztavené, zůstává v reaktorové nádobě, jsou samotná nádoba a celý kontejment chlazeny vodou z rezervních nádrží. Takové chladicí systémy mají zabránit úplnému roztavení aktivní zóny a lapač aktivní zóny přichází ke slovu až když už není jiného zbytí a tavenina proniká stěnou reaktorové nádoby.

Tím se vlastně dostáváme k americkým typům reaktorů. Protože zatímco francouzské a ruské reaktory mají lapač aktivní zóny, americké a jihokorejské nikoliv. Tyto země investují nemalé prostředky do chladicího systému, který se snaží učinit velice efektivním a odolným vůči všemu, co jej může potkat. Z těchto reaktorů nás bude asi nejvíce zajímat reaktor AP1000, který je předmětem jedné z nabídek v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Podívejme se, co se můžeme dozvědět na stránkách společnosti Westinghouse.

Píše se tam například to, že reaktor AP1000 byl vyprojektován s cílem minimalizovat potenciální závažné havárie jako např. tavení aktivní zóny. V takovém případě může operátor zaplavit šachtu reaktorové nádoby vodou, takže nádoba je plně ponořená. Toto chlazení je schopné zabránit tomu, aby roztavené kusy aktivní zóny ve spodní části hlavy reaktoru roztavily ocelovou stěnu nádoby a rozlily se do kontejnmentu.

Dále je důležité zmínit, že nouzové chladicí systémy jsou pasivního rázu. Znamená to, že v případě konstrukční poruchy (např. prasknutí potrubí přepravujícího chladivo) se elektrárna bezpečně odstaví bez zásahu operátora i bez jakékoliv potřeby dodávky proudu. Tím je míněno především to, že ve střeše kontejmentu jsou instalovány nádrže s vodou, která z nich může vytékat jen díky působení gravitace. Kromě té se bezpečnost reaktoru opírá o další přírodní síly jako je přirozená cirkulace a chování stlačených plynů.

Názory regulátorů na použití lapače aktivní zóny

Američtí regulátoři si nemyslí, že lapač aktivní zóny je nezbytná součást jaderné elektrárny. Člen komise udělující licence jaderným reaktorům v USA George Apostolakis na toto téma prohlásil, že výhody, které lapač aktivní zóny poskytuje, nepřevažují jeho vysokou cenu. Mnohem lepší ochranou je prý skutečné kvalitní a spolehlivý chladicí systém. Opačný názor zastávají Finové. Finský regulátor Jukka Laaksonen totiž pochybuje, že je technicky možné zkonstruovat stoprocentně spolehlivý systém vnějšího chlazení, a aktivně agituje pro zařazení lapačů aktivní zóny do projektů jaderných reaktorů. Finští energetici míní, že bezpečnost jaderné energetiky je důležitější než peníze.

Pro zajímavost přikládám odkazy na animace nouzových chladicích systémů reaktoru AP1000:

http://ap1000.westinghousenuclear.cz/pasivni-system-chlazeni-kontejnmentu.html

http://ap1000.westinghousenuclear.cz/pasivni-system-chlazeni-aktivni-zony.html

A na samotný závěr ještě pár fotek lapače aktivní zóny:

Lapac04.jpg

Lapač aktivní zóny umístěný v reaktorové šachtě a naplněný "obětním materiálem". (JE Leningrad-II, březen 2010, zdroj: http://ist.my1.ru)

Lapac05.jpg

Přenášení plošiny nad lapač aktivní zóny. (JE Leningrad-II, http://ist.my1.ru)

Lapac06.jpg

Jemná manuální korekce polohy plošiny při jejím umísťování. (JE Leningrad-II, http://ist.my1.ru)

Zdroje, z nichž jsem při psaní textu vycházel:

www.gidropress.podolsk.ru

www.atominfo.cz

www.cz.areva.com

www.ap1000.westinghousenuclear.cz

Autor: Vladislav Větrovec | pátek 30.11.2012 14:14 | karma článku: 22.18 | přečteno: 2327x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 11.91 | Přečteno: 115 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 511 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1540
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...