Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vladislav Větrovec

Co si máme představit pod slovy Multi-D: Metoda výstavby JE

V poslední době jsme v některých médiích mohli zaznamenat slovo Multi-D, které zaznělo v souvislosti s moskevským mezinárodním fórem a novými ruskými jadernými elektrárnami. Pojďme se podívat na to, proč je metodika Multi-D tak zajímavá. Použiji při tom své poznámky z fóra, kterého jsem se jako novinář zúčastnil, a rozhovory s českými delegáty.

30.7.2013 v 20:22 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 552 | Diskuse

Vladislav Větrovec

V Moskvě se konalo fórum o metodách jaderného inženýrství Multi-D

Ve dnech 12. až 14. června 2013 hostila Moskva mezinárodní fórum o Multi-D, což je postup používaný při výstavbě ruských jaderných elektráren. Pořadatelem fóra byla společnost NIAEP-ASE (sdružená společnost dvou ruských strojírenských společností JSC NIAEP a JSC Atomstrojexport) a jako místo bylo zvoleno konferenční centrum na Dmitrovskoje šase ležící poblíž centra Moskvy. Fórum je zaměřeno na řízení životního cyklu celých průmyslových objektů, kterými mohou být jaderné elektrárny, ale i nejaderná zařízení jako ropné věže, námořní nákladní lodě, ropovody a další. Jednalo se již o třetí ročník, který byl zaměřený na nástroje pro zlepšení provozu a výstavby. Minulé dva ročníky se konaly v Nižném Novgorodu a hlavními tématy byly chytrý návrh zařízení a vývoj konkurenceschopných technologií výstavby. Čtvrtý ročník se bude věnovat vyřazování jaderných elektráren z provozu.

18.6.2013 v 15:25 | Karma článku: 9.61 | Přečteno: 509 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Rozhovor s panem Tošinským

Po přednášce pana Georgije Iljiče Tošinského, otce nejrychlejších ruských jaderných ponorek, s ním udělalo Atominfo.cz ve spolupráci s portálem Technet.cz rozhovor. O tom, kým vlastně pan Tošinský je a čím se zabývá, nemá smysl se příliš rozepisovat, protože to najdete jeho vlastními slovy v samotném rozhovoru. Abych vás ale navnadil, uvedu témata, kterých se v rozhovoru dotkneme. Jsou to: dětství ve válečném Rusku, studia na přelomu čtyřicátých a padesátých let, utajení vývoje jádra, významné vědecké osobnosti té doby, dnešní věda a energetika, jaderné ponorky a nejaktuálnější téma - reaktory SVBR-100 (o nichž se můžete něco více dočíst v jednom z mých minulých blogů).

1.6.2013 v 10:22 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 450 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Nakládání s radioaktivními odpady

V tomto článku se budeme zabývat nakládáním s jadernými odpady, což obnáší jejich zpracování, úpravu, skladování, ukládání a další činnosti. Výchozím právním dokumentem v této problematice pro Českou republiku je Atomový zákon a předpisy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), dále do ní značně promlouvá úřad Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Nejprve nahlédneme do historie vzniku a zpracování radioaktivních odpadů, pak si je roztřídíme do jednotlivých kategorií a budeme se blíže věnovat nakládání s nimi. Zvláštní pozornost bude věnována úložištím radioaktivních odpadů, což je otázka velmi aktuální v souvislosti s nedávným plánováním průzkumu lokality Kraví hora.

30.5.2013 v 11:48 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 1947 | Diskuse

Vladislav Větrovec

V Řeži připravují seminář pro středoškolské studenty

Nedávno mě zaujala nabídka ÚJV Řež, a. s. a Centra výzkumu Řež s.r.o. Tyto dvě výzkumné společnosti nabízejí středoškolským studentům se zájmem o jadernou fyziku možnost strávit v Řeži celý týden.

29.4.2013 v 21:42 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 258 | Diskuse

Vladislav Větrovec

V Praze bude přednášet prof. Tošinskij

Pan Georgij Iljič Tošinskij vystoupí v Praze, kde bude mluvit o své práci na vývoji jaderných reaktorů. Přednáška je veřejně přístupná a proběhne 27. března 2013 v posluchárně 337 v budově Fakulty strojní ČVUT (Technická ul. 4), začátek je v 16:00. Věřte, že tento vědec má o čem mluvit. V minulosti pracoval na jaderných reaktorech pro ruské jaderné ponorky a v současné době se věnuje reaktorům SVBR-100. Ty jsou novým slibným odvětvím jaderné energetiky, protože poskytují menší výkon a díky své konstrukci mají výrazně odlišné bezpečnostní vlastnosti.

26.3.2013 v 19:02 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 681 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Plovoucí jaderné elektrárny – pokračování

Po uveřejnění mého blogu o plovoucích jaderných elektrárnách se mi ozval kamarád studující také na FJFI, který měl k textu cenné připomínky. Poskytl mi prezentaci, kterou vytvořil se svým týmem během studijního pobytu v japonském Tokyo Institute of Technology a která se z části také zabývala plovoucími jadernými elektrárnami. Podívejme se na několik bodů, které v minulém textu nezazněly a v souvislosti s plovoucími jadernými elektrárnami by zaznít měly.

15.3.2013 v 13:44 | Karma článku: 24.83 | Přečteno: 2983 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Plovoucí jaderné elektrárny

Jeden z minulých blogů byl věnován malým jaderným reaktorům, které jsou do budoucna velmi slibnou technologií. Dnes se podíváme na jiný nápad ze série „jaderné elektrárny stokrát jinak“ - energetické bloky, instalované na lodích, neboli plovoucí JE.

28.2.2013 v 9:37 | Karma článku: 17.65 | Přečteno: 2366 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Výroba lékařských radionuklidů ve světě

Molybden 99 je významným meziproduktem při výrobě technecia 99m, které je nejvýznamnějším lékařským radionuklidem. Podívejme se na několik významných výrobců lékařských izotopů. Z těch nejvýznamnějších to bude to Kanada, která stojí na špici celosvětové produkce, Belgie, která stojí na špici evropské produkce, a Rusko, které se na špici pomalu dere. Tento článek je doplněním blogu o použití a výrobě technecia 99m, který najdete zde.

24.12.2012 v 12:50 | Karma článku: 11.48 | Přečteno: 1199 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Technecium 99m a jeho výroba

Na řadě výzkumných reaktorů po celém světě probíhá výroba lékařských radionuklidů používaných při diagnostice nádorů a dalších onemocnění. Práce s takovými látkami podléhá přísným regulím stejně jako jejich výroba. Navíc musí splňovat požadavky lékařů, aby byly v medicíně užitečné. Podíváme se poměrně stručně na použití technecia 99m (značí se 99mTc), které je zdaleka nejpoužívanějším lékařským radionuklidem. Dále si podrobně projdeme produkci molybdenu 99 (99Mo), který je polotovarem pro přípravu technecia 99m.

23.12.2012 v 21:12 | Karma článku: 20.02 | Přečteno: 2755 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Lapač aktivní zóny

Při provozu jaderné elektrárny přichází ke slovu celá řada bezpečnostních opatření. Jedním poměrně často diskutovaným je lapač aktivní zóny. Co si pod touto tajemnou součástí jaderné elektrárny vlastně můžeme představit? Jak vypadá? Zajímavé je i to, jak se k lapači aktivní zóny staví jednotlivé firmy, které se zabývají návrhem jaderné elektrárny. Některé jej do svého projektu zařazují, jiné ne. Jde o to, že se jedná o velice nákladný díl a není stoprocentně jisté, jestli je vůbec potřeba. Pojďte se se mnou podívat i na několik zajímavých faktů, které nejsou tak známé.

30.11.2012 v 14:14 | Karma článku: 19.35 | Přečteno: 2000 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Malé jaderné reaktory

Velké jaderné elektrárny jsou už desítky let běžnou součástí života v mnoha zemích, mají výkony v řádu stovek až tisíců megawattů. Mnohem méně známé jsou jejich "menší bratři" - jaderné reaktory o malých výkonech v řádech desítek až stovek megawattů. Prim v jejich vývoji hrály za studené války Spojené státy a Sovětský svaz, které s nimi poháněly jaderné ponorky. Za dva roky však má na trh přijít první komerční malý reaktor - ruský SVBR-100. Možnosti jeho uplatnění jsou přitom poměrně široké.

9.11.2012 v 22:43 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 2339 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1304
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.