Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část první)

V příštích pěti letech posílí ruskou jadernou flotilu hned tři jaderné ledoborce nové generace. Zatím poslední z tohoto typu lodí byla uvedena do provozu před osmi lety a nyní očekáváme moderní třídu LK-60.

Jaderné ledoborce jsou provozovány již od roku 1959, kdy se staly důležitou oporou pro rozvoj osídlení i těžby nerostných surovin v arktických oblastech. Slouží k tvorbě plavebních kanálů v zamrzlých mořích i ústích sibiřských řek, k zásobování výzkumných polárních stanic, k záchraně obchodních lodí zamrzlých v ledu a k doprovodu výzkumných výprav. Od 90. let také vozí turisty na severní pól. Flotilu dvou ledoborců pro mělké zálivy a ústí řek a tří ledoborců pro volné moře provozuje ruská společnost Rosatomflot patřící do korporace Rosatom. Lodě si vydobyly pevnou pozici, takže v osmdesátých letech, kdy nastal největší rozmach přepravy po Severní mořské cestě, musel být jejich provoz prodlužován téměř až na dvojnásobek původně plánované doby.

 

Stavba nových ledoborců

V doku A loděnice Baltického závodu v Petrohradu byla 26. května zahájena stavba druhého plavidla nové třídy LK-60 (také označovaná jako Projekt 22220). Pilotní plavidlo této třídy je ve stejné loděnici stavěno od podzimu 2013 a mělo by být předáno společnosti Rosatomflot na konci roku 2017. Podle smlouvy mezi Baltickým závodem a Rosatomem, mateřskou korporací provozovatele ruských jaderných ledoborců Rosatomflotem, z května 2014 bude postaven ještě třetí ledoborec této třídy. Celkově by tedy ruská flotila jaderných ledoborců měla být do roku 2020 rozšířena o tři moderní plavidla nové třídy.

Nové ruské jaderné ledoborce, které budou se svým výkonem 60 MW na lodních šroubech nejvýkonnějšími ledoborci na světě, nejsou vůbec levnou záležitostí. Zmíněný kontrakt z května 2014 na stavbu dvou ledoborců má hodnotu 84,4 miliard rublů. Jenomže bez nových plavidel se rozvoj ruských polárních oblastí neobejde. V posledních letech výrazně roste objem přepravy po Severní mořské cestě, vedoucí podél severních břehů Ruska, ale rovněž přibývají projekty na těžbu ropy a zemního plynu v arktických mořích.

 

Transport zboží a surovin po Severní mořské cestě

„Lidstvo se přesunuje za zdroji. A další zdroje, které jsou teď na řadě, to je Arktida,“ je přesvědčen například šéf Jamalo-Něněckého autonomního okruhu Dmitrij Kobylkin. V tomto okruhu v současnosti vzniká pět nových center pro těžbu ropy a plynu. Na poloostrově Jamal se rozbíhá stavba přístavu Sabětta, který se po dokončení stane největším ruským závodem na kondenzaci zemního plynu. Po roce 2025 se k němu má přidat další závod, a tak Rusko bude pouze ze zdrojů z Jamalu exportovat na světové trhy dalších 33 milionů tun stlačeného zemního plynu.

Těžba je jedna věc, ale odvoz vytěžených surovin představuje další problém. Tankery se mezi budoucím přístavem Sabětta a evropskými odbytišti budou moci pohybovat jen omezenou rychlostí kvůli ledům. Tato oblast je dobře splavná v letním období, ale v zimě zamrzá, takže tankery jsou neúměrně zpomalovány. Východní část Severní mořské cesty mezi Vladivostokem a ústím Jeniseje je v létě splavná za pomoci jaderných ledoborců a v zimě ani tato plavidla nepomohou.

Některé ze současných jaderných ledoborců již přesluhují, neboť jejich novější kolegové jsou plně vytíženi a je nutné udržovat rezervní plavidla. Díky modernizacím a výměně zařízení je možno prodlužovat dobu provozu až o 75 procent. Navíc vývoj třídy Arktika, která je používána od roku 1975, směřoval jen směrem ke zvýšení výkonu a lámání tlustšího ledu. Důsledkem je to, že obchodní lodě ledoborce přerostly. Užší ledoborce tak musí používat různá speciální zařízení a plavební strategie, aby byly schopny vylámat v ledu dostatečně široký plavební kanál. Nová třída ledoborců LK-60 na tuto situaci reaguje, takže práce její posádky bude jednodušší a ekonomičtější.

Severní mořská cesta je přibližně o třetinu kratší, než tradiční trasa přes Suezský průplav. S tím je spojena úspora za palivo, plat posádce, časová úspora, ale také není nutné platit poplatky za průjezd Suezským kanálem, na nějž lodě mnohdy dlouho čekají v řadě. Dále se po severní trase nepohybují somálští ani jiní piráti. Nevýhodou jsou poplatky za doprovod jaderných ledoborců a relativní opuštěnost trasy. Podél jižní trasy leží mnoho přístavů, takže v případě nouze či zranění na palubě obchodní lodi je možné rychle vyhledat patřičnou pomoc. S houstnutím provozu po Severní mořské cestě bude patrně docházet i k rozvoji osídlení a budou přibývat přístavy. Zatím rychlou lékařskou pomoc obstarávají jaderné ledoborce, které mají na palubě lékaře, dobře vybavenou ošetřovnu a vrtulník.

I přes poplatky za doprovod jaderných ledoborců lze ale díky Severní mořské cestě značně ušetřit náklady za přepravu. Americký expert Rady pro mezinárodní vztahy, Scott Borgerson, k tomu uvádí: „Vezmeme-li do úvahy poplatky za průjezd Suezským kanálem, cenu paliva a další ukazatele, které společně určují cenu za transport, Severní mořská cesta může snížit cenu za plavbu velké lodi, která převáží náklady v kontejnerech, o celých 20 procent – přibližně ze 17,5 na 14 milionů dolarů, což umožní ušetřit miliardu dolarů ročně.“

Tyto úspory lákají zejména čínské společnosti, které postupně začínají dominovat přepravě zboží po Severní mořské cestě. Britská kancelář Lloyd předpovídá, že v roce 2021 vzroste desetkrát obrat zboží přepravovaného po této trase – z 1,5 milionu tun (2013) na 15 milionů tun ročně. Do toho není započítáván export ropy a zemního plynu z těžebních projektů jako například Jamal LNG.

 

Autor: Vladislav Větrovec | pátek 29.5.2015 15:43 | karma článku: 19,52 | přečteno: 653x
  • Další články autora

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma: 9,31 | Přečteno: 401x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma: 15,16 | Přečteno: 1067x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma: 11,57 | Přečteno: 435x | Diskuse| Ostatní

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma: 14,86 | Přečteno: 555x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Český jaderný průmysl letos oslavuje 60. výročí

V letošním roce budeme slavit hned několik významných dat spojených se vznikem československého jaderného průmyslu a energetiky. V roce 1955 byl odstartován proces, který vyústil v dnešní podobu vzdělávání v jaderné oblasti, průmyslové základny i jaderné energetiky samotné.

31.3.2015 v 14:47 | Karma: 16,89 | Přečteno: 579x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Práce jaderných ledoborců a práce na jejich palubě

V minulém článku jsem popsal, proč jaderné ledoborce vznikly a v čem jsou výjimečné. Nyní se pojďme podívat na to, jak probíhá doprovod nákladních lodí přes zamrzlá moře a jaké pracovní podmínky má posádka. Článek vznikl na základě exkurze na jaderné ledoborce a rozhovorů s jejich posádkou a kapitány.

25.12.2014 v 13:49 | Karma: 28,13 | Přečteno: 2114x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce a jejich význam pro Severní mořskou cestu

O Severní mořské cestě jsem již psal v příspěvku Jaderné ledoborce 1. část. Nyní se podívejme, jak ledoborce vytváří cestu nákladním lodím a proč nemůže být Severní mořská cesta bez jaderných ledoborců a ty zase nemohou být bez Severní mořské cesty.

23.12.2014 v 14:28 | Karma: 21,45 | Přečteno: 1102x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Fusion Energy Conference: Vědci jednali o pokroku termojaderné fúze

Na 25. ročníku mezinárodní konference Fusion Energy Conference jednali vědečtí pracovníci, studenti technických škol a zástupci organizace ITER a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o tom, jakého pokroku bylo dosaženo ve výzkumu termojaderné fúze. Hlavním tématem byl samozřejmě největší fúzní projekt světa – tokamak ITER.

28.10.2014 v 10:56 | Karma: 15,95 | Přečteno: 597x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Havárie jaderného paliva na JE Pakš

V srpnu informovala média o tom, že z jaderné elektrárny Pakš bylo odvezeno poškozené jaderné palivo do ruského závodu Majak, kde bude dále zpracováno. Bylo poškozeno při události z 10. dubna 2003, která obdržela stupeň INES 3. K čemu vlastně došlo a jaký měla tato havárie vliv na okolní prostředí?

3.10.2014 v 9:22 | Karma: 20,34 | Přečteno: 1933x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Výstavba nových bloků ve světě: Severní a Jižní Amerika

Ačkoliv v poslední době americký jaderný průmysl horlivě zavádí do praxe pofukušimské úpravy stávajících jaderných elektráren, nevykazuje podobnou aktivitu při výstavbě nových bloků. Nové projekty ve Spojených státech naráží na ekonomické potíže a problémy s plněním časového harmonogramu. I tak ale v Severní a Jižní Americe najdeme několik zajímavých, leč ojedinělých projektů.

17.7.2014 v 15:56 | Karma: 14,26 | Přečteno: 780x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

V minulých dílech (první díl, druhý díl) jsme si řekli, co sledují autoři projektu I2S-LWR, čím je tento projekt zajímavý, jaké bude používat palivo, tepelné výměníky apod. Tentokrát se zaměříme na bezpečnost tohoto plánovaného reaktoru a také na to, jak tento projekt probíhá.

20.5.2014 v 17:47 | Karma: 13,27 | Přečteno: 588x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Koncepce reaktoru I2S-LWR

V USA vzniká velice zajímavý projekt jaderného reaktoru, který si klade ambiciozní cíle. Jestli se několika univerzitám podaří spojenými silami těchto cílů dosáhnout, teprve uvidíme, nyní se podívejme na to, co mají v plánu. V první části jsme si řekli několik úvodních slov a trochu jsme si přiblížili, jaké palivo mají projektanti v úmyslu používat.

15.5.2014 v 14:31 | Karma: 15,91 | Přečteno: 888x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Ambiciozní plán: Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí

Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.

7.5.2014 v 7:21 | Karma: 16,46 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Civilní lodě s jaderným pohonem

Odhlédneme-li od vojenských plavidel s jaderným pohonem, která jsou poměrně běžná, ať už se jedná o ponorky či letadlové lodě, na civilních lodích bychom jaderný reaktor našli jen zřídkakdy. K nezvyklosti jaderného pohonu civilních plavidel přispívá i to, že je najdeme výhradně v Rusku, kde mají zajištěnu dobrou budoucnost při pohonu jaderných ledoborců. V tomto článku se podíváme na to, jak dopadly projekty v jiných zemích.

31.1.2014 v 12:58 | Karma: 21,31 | Přečteno: 2788x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Pozvánka na přednášku: Cesta olympijské pochodně na jaderném ledobo

Ve čtvrtek 6. února bude v Kinosálu Národního technického muzea v Praze přednášet, Valentin Davydjanc, kapitán jaderného ledoborce 50 let Pobedy, který v rámci olympijské štafety zimních olympijských her v Soči dovezl na Severní pól olympijskou pochodeň.

31.1.2014 v 7:43 | Karma: 6,81 | Přečteno: 230x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (3. část) - ledoborec nové generace LK-60

V minulých dílech našeho povídání (část 1, část 2) jsme se věnovali jaderným ledoborcům, které již byly postaveny, dnes se zaměříme na právě se rozvíjející projekt 22220, čili ledoborec, který zatím nemá jméno a je znám pod svým kódovým označením LK-60. Povíme si, proč ruská jaderná flotila potřebuje ještě větší a výkonnější plavidla a proč bude mít ledoborec LK-60 právě takové rozměry, jaké bude mít.

30.1.2014 v 20:11 | Karma: 21,70 | Přečteno: 2716x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (2. část)

V minulé části jsme se věnovali nejsilnějším civilním plavidlům, která svůj život spojila s nejtěžšími podmínkami pro plavbu lodí, tedy jaderným ledoborcům. Ty zajišťují provoz na Severní mořské cestě, která prochází okrajovými částmi Severního ledového oceánu při ruském pobřeží. Řekli jsme si něco o prvním jaderném ledoborci Lenin, který byl vůbec prvním civilním plavidlem poháněným jaderným reaktorem, a o jeho následnících třídy Arktika. Tentokrát přijde na řadu zbytek existujících ledoborců s jaderným pohonem.

10.12.2013 v 9:25 | Karma: 25,69 | Přečteno: 4056x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (1. část)

Při pohledu do minulosti zjistíme, že se z plavidel poháněných jaderným reaktorem osvědčily vojenské lodě a ponorky a z civilní sféry snad jen ledoborce. Čím je způsobeno, že jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku. Pojednání o civilních plavidlech s jaderným pohonem z jiných zemí najdete v samostatném pojednání.

5.12.2013 v 12:03 | Karma: 26,07 | Přečteno: 4368x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Osud Savannah River Site – centra výroby plutonia pro armádu USA

Jaderné středisko Savannah River Site nebylo v USA ani největší ani nejstarší (obě prvneství patří centru Hanford Site), ovšem v dnešní době je nejvýznamnějším centrem pro zpracování radioaktivního odpadu. V jeho areálu najdeme jediný americký radiochemický separační závod, závod na separaci tritia a právě zde probíhá stavba prvního amerického závodu na výrobu palivo MOX. Z výpisu těchto zařízení si ale nemyslete, že toto středisko zažívá nějakou obrodu, to ne. V areálu totiž probíhají intenzivní čistící práce, což obnáší zpracování skladovaného radioaktivního odpadu, aby mohl být trvalo uložen, likvidaci nepotřebných budov a zalévání starých reaktorových budov betonem. Za několik desítek let by tu mělo zůstat už jen několik hlídaných budov, které by ukrývaly radioaktivní materiály oddělené od životního prostředí.

17.10.2013 v 12:40 | Karma: 17,02 | Přečteno: 1331x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Co si máme představit pod slovy Multi-D: Metoda výstavby JE

V poslední době jsme v některých médiích mohli zaznamenat slovo Multi-D, které zaznělo v souvislosti s moskevským mezinárodním fórem a novými ruskými jadernými elektrárnami. Pojďme se podívat na to, proč je metodika Multi-D tak zajímavá. Použiji při tom své poznámky z fóra, kterého jsem se jako novinář zúčastnil, a rozhovory s českými delegáty.

30.7.2013 v 20:22 | Karma: 9,10 | Přečteno: 599x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1541x
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Seznam rubrik