Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Český jaderný průmysl letos oslavuje 60. výročí

V letošním roce budeme slavit hned několik významných dat spojených se vznikem československého jaderného průmyslu a energetiky. V roce 1955 byl odstartován proces, který vyústil v dnešní podobu vzdělávání v jaderné oblasti, průmyslové základny i jaderné energetiky samotné.

V České republice byla dodnes udržena výjimečná úroveň strojírenství pro jadernou energetiku a kvalitní výuka a výzkum v oblasti jaderných reaktorů. Z hlediska jaderné energetiky nezaznamenáváme velkou změnu původních plánů. Stále se energetika i dodavatelské firmy soustředí především na reaktory typu VVER, i když se v tendrech objevují i „západní“ typy reaktorů. Z hlediska využití jaderných lokalit dochází jen k odsouvání plánů na pozdější termín, ale ne k jejich radikální změně.

Které události vedly k dnešní situaci?

Do poloviny 50. let u nás probíhal výzkum v oblasti atomové fyziky v omezené míře. V roce 1951 byla sice v Hostivaři otevřena laboratoř Ústavu pro nukleární fyziku, ale naši vědci měli problémy se získáváním zařízení a materiálů. Ze Západu bylo na Československo uvaleno jakési embargo, takže vědci nemohli navštěvovat západní výzkumné ústavy a radioizotopy potřebné pro výzkum by byly dodány pouze pod podmínkou udělení přístupu mezinárodní komisi do laboratoří, kde by se s nimi pracovalo. To však bylo pro vládu ČSR nepřípustné. Ani spolupráce „východním směrem“ nepodporovala dostatečně československý výzkum.

Některé země se snažily pomáhat, jako například Švédsko, které nám dodávalo radioizotopy, ale samo bylo závislé na dodávkách ze Spojených států. Podobně nám pomohlo Švýcarsko, které dodalo kaskádní generátor pro napětí 1 MV s urychlovací trubicí.

Zlom přišel v roce 1955, neboť v lednu byla Sovětským svazem nabídnuta československé vládě pomoc při rozvoji výzkumu ve fyzice atomového jádra a při využití atomové energie pro potřeby národního hospodářství. Podmínky dohody o pomoci byly dojednány během několika měsíců, takže 23. června mohlo dojít k jejímu podepsání. Výzkum a vývoj jaderných technologií tak nabral nové tempo a naše energetika byla nasměrována na reaktory typu VVER.

Od této doby získali českoslovenští vědci přístup do Spojeného ústavu jaderného výzkumu v Dubně, takže opět přicházeli do styku s vědci ze zahraničí. Také s dodávkami radioizotopů přestaly být problémy a žádosti českých vědců byly vyslyšeny. V oblasti zařízení byla přímo v dohodě o pomoci obsažena dvě zařízení – experimentální reaktor a cyklotron. Obě zařízení byla vyprojektována a vyrobena v Sovětském svazu a dodána do nových budov nově zřízeného Ústavu jaderné fyziky v Řeži (dnes ÚJV Řež, a. s.).

Vzdělávání nabralo obrátky díky nově založené Fakultě technické a jaderné fyziky, která zahájila výuku 6. září 1955.

Jaderný průmysl jako takový začal v ČSR v roce 1956, kdy společnost Škoda jaderné strojírenství zahájila aktivity v jaderné energetice, což bylo spojeno s pracemi na projektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A1. V roce 1966 byl po podpisu mezivládní dohody o spolupráci na poli jaderné energetiky mezi SSSR a Československem nasměrován náš jaderný průmysl na reaktory VVER. O čtyři roky později byla přijata dohoda o stavbě jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 s dvěma reaktory typu VVER-440 verze 230.

V roce 1980 potom byla ve Škodě jaderné strojírenství zahájena výroba kompletních reaktorů VVER-440 verze 213 (např. JE Dukovany). Náš jaderný průmysl tak vstoupil na mezinárodní trh s dodávkami důležitých zařízení pro jaderné elektrárny. Československé společnosti dodávaly komponenty pro jaderné elektrárny v Maďarsku, Německu, Polsku, Bulharsku a Rusku. Nutno bohužel dodat, že některé z těchto projektů neměly příliš dobrý osud. Po rozpadu Východního bloku se naše společnosti etablovaly i na „západních“ trzích, kde se drží dodnes.

Autor: Vladislav Větrovec | úterý 31.3.2015 14:47 | karma článku: 16,89 | přečteno: 579x
  • Další články autora

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma: 9,31 | Přečteno: 401x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma: 15,16 | Přečteno: 1067x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma: 11,57 | Přečteno: 435x | Diskuse| Ostatní

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma: 14,86 | Přečteno: 555x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část první)

V příštích pěti letech posílí ruskou jadernou flotilu hned tři jaderné ledoborce nové generace. Zatím poslední z tohoto typu lodí byla uvedena do provozu před osmi lety a nyní očekáváme moderní třídu LK-60.

29.5.2015 v 15:43 | Karma: 19,52 | Přečteno: 653x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Práce jaderných ledoborců a práce na jejich palubě

V minulém článku jsem popsal, proč jaderné ledoborce vznikly a v čem jsou výjimečné. Nyní se pojďme podívat na to, jak probíhá doprovod nákladních lodí přes zamrzlá moře a jaké pracovní podmínky má posádka. Článek vznikl na základě exkurze na jaderné ledoborce a rozhovorů s jejich posádkou a kapitány.

25.12.2014 v 13:49 | Karma: 28,13 | Přečteno: 2114x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce a jejich význam pro Severní mořskou cestu

O Severní mořské cestě jsem již psal v příspěvku Jaderné ledoborce 1. část. Nyní se podívejme, jak ledoborce vytváří cestu nákladním lodím a proč nemůže být Severní mořská cesta bez jaderných ledoborců a ty zase nemohou být bez Severní mořské cesty.

23.12.2014 v 14:28 | Karma: 21,45 | Přečteno: 1102x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Fusion Energy Conference: Vědci jednali o pokroku termojaderné fúze

Na 25. ročníku mezinárodní konference Fusion Energy Conference jednali vědečtí pracovníci, studenti technických škol a zástupci organizace ITER a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o tom, jakého pokroku bylo dosaženo ve výzkumu termojaderné fúze. Hlavním tématem byl samozřejmě největší fúzní projekt světa – tokamak ITER.

28.10.2014 v 10:56 | Karma: 15,95 | Přečteno: 597x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Havárie jaderného paliva na JE Pakš

V srpnu informovala média o tom, že z jaderné elektrárny Pakš bylo odvezeno poškozené jaderné palivo do ruského závodu Majak, kde bude dále zpracováno. Bylo poškozeno při události z 10. dubna 2003, která obdržela stupeň INES 3. K čemu vlastně došlo a jaký měla tato havárie vliv na okolní prostředí?

3.10.2014 v 9:22 | Karma: 20,34 | Přečteno: 1933x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Výstavba nových bloků ve světě: Severní a Jižní Amerika

Ačkoliv v poslední době americký jaderný průmysl horlivě zavádí do praxe pofukušimské úpravy stávajících jaderných elektráren, nevykazuje podobnou aktivitu při výstavbě nových bloků. Nové projekty ve Spojených státech naráží na ekonomické potíže a problémy s plněním časového harmonogramu. I tak ale v Severní a Jižní Americe najdeme několik zajímavých, leč ojedinělých projektů.

17.7.2014 v 15:56 | Karma: 14,26 | Přečteno: 780x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

V minulých dílech (první díl, druhý díl) jsme si řekli, co sledují autoři projektu I2S-LWR, čím je tento projekt zajímavý, jaké bude používat palivo, tepelné výměníky apod. Tentokrát se zaměříme na bezpečnost tohoto plánovaného reaktoru a také na to, jak tento projekt probíhá.

20.5.2014 v 17:47 | Karma: 13,27 | Přečteno: 588x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Koncepce reaktoru I2S-LWR

V USA vzniká velice zajímavý projekt jaderného reaktoru, který si klade ambiciozní cíle. Jestli se několika univerzitám podaří spojenými silami těchto cílů dosáhnout, teprve uvidíme, nyní se podívejme na to, co mají v plánu. V první části jsme si řekli několik úvodních slov a trochu jsme si přiblížili, jaké palivo mají projektanti v úmyslu používat.

15.5.2014 v 14:31 | Karma: 15,91 | Přečteno: 888x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Ambiciozní plán: Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí

Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.

7.5.2014 v 7:21 | Karma: 16,46 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Civilní lodě s jaderným pohonem

Odhlédneme-li od vojenských plavidel s jaderným pohonem, která jsou poměrně běžná, ať už se jedná o ponorky či letadlové lodě, na civilních lodích bychom jaderný reaktor našli jen zřídkakdy. K nezvyklosti jaderného pohonu civilních plavidel přispívá i to, že je najdeme výhradně v Rusku, kde mají zajištěnu dobrou budoucnost při pohonu jaderných ledoborců. V tomto článku se podíváme na to, jak dopadly projekty v jiných zemích.

31.1.2014 v 12:58 | Karma: 21,31 | Přečteno: 2788x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Pozvánka na přednášku: Cesta olympijské pochodně na jaderném ledobo

Ve čtvrtek 6. února bude v Kinosálu Národního technického muzea v Praze přednášet, Valentin Davydjanc, kapitán jaderného ledoborce 50 let Pobedy, který v rámci olympijské štafety zimních olympijských her v Soči dovezl na Severní pól olympijskou pochodeň.

31.1.2014 v 7:43 | Karma: 6,81 | Přečteno: 230x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (3. část) - ledoborec nové generace LK-60

V minulých dílech našeho povídání (část 1, část 2) jsme se věnovali jaderným ledoborcům, které již byly postaveny, dnes se zaměříme na právě se rozvíjející projekt 22220, čili ledoborec, který zatím nemá jméno a je znám pod svým kódovým označením LK-60. Povíme si, proč ruská jaderná flotila potřebuje ještě větší a výkonnější plavidla a proč bude mít ledoborec LK-60 právě takové rozměry, jaké bude mít.

30.1.2014 v 20:11 | Karma: 21,70 | Přečteno: 2716x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (2. část)

V minulé části jsme se věnovali nejsilnějším civilním plavidlům, která svůj život spojila s nejtěžšími podmínkami pro plavbu lodí, tedy jaderným ledoborcům. Ty zajišťují provoz na Severní mořské cestě, která prochází okrajovými částmi Severního ledového oceánu při ruském pobřeží. Řekli jsme si něco o prvním jaderném ledoborci Lenin, který byl vůbec prvním civilním plavidlem poháněným jaderným reaktorem, a o jeho následnících třídy Arktika. Tentokrát přijde na řadu zbytek existujících ledoborců s jaderným pohonem.

10.12.2013 v 9:25 | Karma: 25,69 | Přečteno: 4056x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (1. část)

Při pohledu do minulosti zjistíme, že se z plavidel poháněných jaderným reaktorem osvědčily vojenské lodě a ponorky a z civilní sféry snad jen ledoborce. Čím je způsobeno, že jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku. Pojednání o civilních plavidlech s jaderným pohonem z jiných zemí najdete v samostatném pojednání.

5.12.2013 v 12:03 | Karma: 26,07 | Přečteno: 4368x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Osud Savannah River Site – centra výroby plutonia pro armádu USA

Jaderné středisko Savannah River Site nebylo v USA ani největší ani nejstarší (obě prvneství patří centru Hanford Site), ovšem v dnešní době je nejvýznamnějším centrem pro zpracování radioaktivního odpadu. V jeho areálu najdeme jediný americký radiochemický separační závod, závod na separaci tritia a právě zde probíhá stavba prvního amerického závodu na výrobu palivo MOX. Z výpisu těchto zařízení si ale nemyslete, že toto středisko zažívá nějakou obrodu, to ne. V areálu totiž probíhají intenzivní čistící práce, což obnáší zpracování skladovaného radioaktivního odpadu, aby mohl být trvalo uložen, likvidaci nepotřebných budov a zalévání starých reaktorových budov betonem. Za několik desítek let by tu mělo zůstat už jen několik hlídaných budov, které by ukrývaly radioaktivní materiály oddělené od životního prostředí.

17.10.2013 v 12:40 | Karma: 17,02 | Přečteno: 1331x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Co si máme představit pod slovy Multi-D: Metoda výstavby JE

V poslední době jsme v některých médiích mohli zaznamenat slovo Multi-D, které zaznělo v souvislosti s moskevským mezinárodním fórem a novými ruskými jadernými elektrárnami. Pojďme se podívat na to, proč je metodika Multi-D tak zajímavá. Použiji při tom své poznámky z fóra, kterého jsem se jako novinář zúčastnil, a rozhovory s českými delegáty.

30.7.2013 v 20:22 | Karma: 9,10 | Přečteno: 599x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1541x
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Seznam rubrik