Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

V Moskvě se konalo fórum o metodách jaderného inženýrství Multi-D

 Ve dnech 12. až 14. června 2013 hostila Moskva mezinárodní fórum o Multi-D, což je postup používaný při výstavbě ruských jaderných elektráren. Pořadatelem fóra byla společnost NIAEP-ASE (sdružená společnost dvou ruských strojírenských společností JSC NIAEP a JSC Atomstrojexport) a jako místo bylo zvoleno konferenční centrum na Dmitrovskoje šase ležící poblíž centra Moskvy. Fórum je zaměřeno na řízení životního cyklu celých průmyslových objektů, kterými mohou být jaderné elektrárny, ale i nejaderná zařízení jako ropné věže, námořní nákladní lodě, ropovody a další. Jednalo se již o třetí ročník, který byl zaměřený na nástroje pro zlepšení provozu a výstavby. Minulé dva ročníky se konaly v Nižném Novgorodu a hlavními tématy byly chytrý návrh zařízení a vývoj konkurenceschopných technologií výstavby. Čtvrtý ročník se bude věnovat vyřazování jaderných elektráren z provozu.

 Multi-D je metoda použitá při výstavbě průmyslových objektů, která má za cíl snížit náklady a zajistit dodržování termínů. Jejím hlavním rysem je použití nejmodernějších technologií jako výkonných počítačů, 3D projekce, které umožňují vytvořit a používat 3D model ne jednotlivých součástí, ale celého podniku. Počítače jsou vidět opravdu na každém kroku ať už v podobě informačních stojanů nebo tabletů, které má každý vedoucí stavební pracovník. Dále dochází k tvorbě velmi obsáhlých databází a třeba také k monitorování vytížení pracovníků. Demonstračním zařízením metody Multi-D je rostovská jaderná elektrárna, při jejíž stavbě se společnost NIAEP-ASE snaží uplatnit metodu Multi-D se všemi jejími výhodami.

 

Pro demonstraci průběhu výstavby jaderné elektrárny si organizátoři připravili model dvou bloků VVER-TOI, který byl tvořen bílými stavbami. Na ně potom promítali pomocí celé řady projektorů probíhající stavbu, takže jsme si mohli prohlédnout jeřáby, vznikající konstrukci a přibývající betonové panely tvořící stěny budov. Tvůrci si dokonce dali práci se střídáním ročních období. (Foto: Autor)

 

3D model je využíván už od samého počátku stavby podniku, tedy od plánování. Již při práci na výkresech jednotlivých součástí je tvořen 3D model obsahující většinu potřebných informací o každém dílu, například jeho rozměry, materiál, dodavatele, termín dodání, fázi výstavby, během níž bude namontován, a mnoho a mnoho dalšího včetně technických výkresů. Použitím 3D modelu také dochází k zjednodušení plánování jednotlivých kroků výstavby, protože je možné barevně rozlišit díly, které již byly namontovány, které budou namontovány v dané fázi výstavby, které budou teprve přidány a také které byly dodány na čas a kde byla naopak montáž opožděna. Správné použití 3D modelu navíc zabraňuje konstrukčním chybám typu nikam nevedoucích trubek a kabelů.

 

Ukázka 3D modelu rostovské jaderné elektrárny, který obsahuje budovu kontejnmentu a strojovny včetně všech vnitřních zařízení. (Foto: Autor)

 

Dalším významným prvkem při výstavbě nových podniků je sdílení informací se zákazníkem. Metoda Multi-D se přiklání ke sdílení všech informací, protože je tím možno dosáhnout snížení nákladů. Jedná se především o to, že zákazník přímo vidí, co si kupuje a snižuje se tím riziko dodatečných změn, což může v pozdějších fázích provádění prací výrazně zvednout cenu.

 

Měli jsme možnost si prohlédnout model vnitřního uspořádání bloku VVER-TOI. (Foto: Autor)

 

Součástí fóra byla i exkurze na Rostovskou jadernou elektrárnu. Zde jsou dva bloky VVER-1000 v provozu a další dva ve výstavbě. Měli jsme možnost si prohlédnout sklady dílů, staveniště a místnosti s prezentačními zařízeními.

 

Pohled na stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny ležící poblíž Volgodonsku na břehu vodní nádrže Cimljansk. (Foto: Autor)

 

Sklad nejrůznějších dílů, které budou použity při stavbě především čtvrtého bloku, protože třetí blok je, co se týče stavebních prací, již z větší části dokončen. Cílem přístupu Multi-D je také dodávání dílů na čas, aby se stavba kvůli váznoucím dodávkám nezdržovala a zároveň aby díly zbytečně dlouho nestály na skladě a nestárly. (Foto: Autor)

 

Hlavní podíl na účastnících fóra měla Ruská federace, ale našli se zástupci z velkého množství dalších zemí, například z Německa, Francie, Španělska, Finska, Česka, Slovenska, Maďarska, Brazílie, Japonska, Číny, Vietnamu, JAR a řady dalších.

Samotné fórum probíhalo během čtvrtka a pátku a bylo rozdělené do několika seminářů a diskuzních bloků, které se střídaly. Během diskuze se na pódiu sešlo několik zástupců vybraných společností, kteří prezentovali to, jak jejich společnost přistupuje k danému tématu (např. sdílení informací se zákazníkem), a poté odpovídali na otázky ostatních účastníků a publika. V rámci každého bloku seminářů byla témata různorodější a po každé prezentaci následoval prostor pro otázky publika.

 

Pan Antonio González ze společnosti Empresarios Agrupados hovoří na téma nástrojů pro účinný provoz technických zařízení. (Foto: Autor)

 

Přijměte prosím zatím tuto krátkou zprávu, kterou bude následovat delší článek, v němž si podrobněji rozebereme jednotlivé body fóra. Také se podíváme na více fotek z rozestavěné jaderné elektrárny.

Autor: Vladislav Větrovec | úterý 18.6.2013 15:25 | karma článku: 12,34 | přečteno: 542x
  • Další články autora

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma: 9,31 | Přečteno: 401x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma: 15,16 | Přečteno: 1067x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma: 11,57 | Přečteno: 435x | Diskuse| Ostatní

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma: 14,86 | Přečteno: 555x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část první)

V příštích pěti letech posílí ruskou jadernou flotilu hned tři jaderné ledoborce nové generace. Zatím poslední z tohoto typu lodí byla uvedena do provozu před osmi lety a nyní očekáváme moderní třídu LK-60.

29.5.2015 v 15:43 | Karma: 19,52 | Přečteno: 653x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Český jaderný průmysl letos oslavuje 60. výročí

V letošním roce budeme slavit hned několik významných dat spojených se vznikem československého jaderného průmyslu a energetiky. V roce 1955 byl odstartován proces, který vyústil v dnešní podobu vzdělávání v jaderné oblasti, průmyslové základny i jaderné energetiky samotné.

31.3.2015 v 14:47 | Karma: 16,89 | Přečteno: 579x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Práce jaderných ledoborců a práce na jejich palubě

V minulém článku jsem popsal, proč jaderné ledoborce vznikly a v čem jsou výjimečné. Nyní se pojďme podívat na to, jak probíhá doprovod nákladních lodí přes zamrzlá moře a jaké pracovní podmínky má posádka. Článek vznikl na základě exkurze na jaderné ledoborce a rozhovorů s jejich posádkou a kapitány.

25.12.2014 v 13:49 | Karma: 28,13 | Přečteno: 2114x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce a jejich význam pro Severní mořskou cestu

O Severní mořské cestě jsem již psal v příspěvku Jaderné ledoborce 1. část. Nyní se podívejme, jak ledoborce vytváří cestu nákladním lodím a proč nemůže být Severní mořská cesta bez jaderných ledoborců a ty zase nemohou být bez Severní mořské cesty.

23.12.2014 v 14:28 | Karma: 21,45 | Přečteno: 1102x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Fusion Energy Conference: Vědci jednali o pokroku termojaderné fúze

Na 25. ročníku mezinárodní konference Fusion Energy Conference jednali vědečtí pracovníci, studenti technických škol a zástupci organizace ITER a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o tom, jakého pokroku bylo dosaženo ve výzkumu termojaderné fúze. Hlavním tématem byl samozřejmě největší fúzní projekt světa – tokamak ITER.

28.10.2014 v 10:56 | Karma: 15,95 | Přečteno: 597x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Havárie jaderného paliva na JE Pakš

V srpnu informovala média o tom, že z jaderné elektrárny Pakš bylo odvezeno poškozené jaderné palivo do ruského závodu Majak, kde bude dále zpracováno. Bylo poškozeno při události z 10. dubna 2003, která obdržela stupeň INES 3. K čemu vlastně došlo a jaký měla tato havárie vliv na okolní prostředí?

3.10.2014 v 9:22 | Karma: 20,34 | Přečteno: 1933x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Výstavba nových bloků ve světě: Severní a Jižní Amerika

Ačkoliv v poslední době americký jaderný průmysl horlivě zavádí do praxe pofukušimské úpravy stávajících jaderných elektráren, nevykazuje podobnou aktivitu při výstavbě nových bloků. Nové projekty ve Spojených státech naráží na ekonomické potíže a problémy s plněním časového harmonogramu. I tak ale v Severní a Jižní Americe najdeme několik zajímavých, leč ojedinělých projektů.

17.7.2014 v 15:56 | Karma: 14,26 | Přečteno: 780x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

V minulých dílech (první díl, druhý díl) jsme si řekli, co sledují autoři projektu I2S-LWR, čím je tento projekt zajímavý, jaké bude používat palivo, tepelné výměníky apod. Tentokrát se zaměříme na bezpečnost tohoto plánovaného reaktoru a také na to, jak tento projekt probíhá.

20.5.2014 v 17:47 | Karma: 13,27 | Přečteno: 588x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Koncepce reaktoru I2S-LWR

V USA vzniká velice zajímavý projekt jaderného reaktoru, který si klade ambiciozní cíle. Jestli se několika univerzitám podaří spojenými silami těchto cílů dosáhnout, teprve uvidíme, nyní se podívejme na to, co mají v plánu. V první části jsme si řekli několik úvodních slov a trochu jsme si přiblížili, jaké palivo mají projektanti v úmyslu používat.

15.5.2014 v 14:31 | Karma: 15,91 | Přečteno: 888x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Ambiciozní plán: Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí

Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.

7.5.2014 v 7:21 | Karma: 16,46 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Civilní lodě s jaderným pohonem

Odhlédneme-li od vojenských plavidel s jaderným pohonem, která jsou poměrně běžná, ať už se jedná o ponorky či letadlové lodě, na civilních lodích bychom jaderný reaktor našli jen zřídkakdy. K nezvyklosti jaderného pohonu civilních plavidel přispívá i to, že je najdeme výhradně v Rusku, kde mají zajištěnu dobrou budoucnost při pohonu jaderných ledoborců. V tomto článku se podíváme na to, jak dopadly projekty v jiných zemích.

31.1.2014 v 12:58 | Karma: 21,31 | Přečteno: 2788x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Pozvánka na přednášku: Cesta olympijské pochodně na jaderném ledobo

Ve čtvrtek 6. února bude v Kinosálu Národního technického muzea v Praze přednášet, Valentin Davydjanc, kapitán jaderného ledoborce 50 let Pobedy, který v rámci olympijské štafety zimních olympijských her v Soči dovezl na Severní pól olympijskou pochodeň.

31.1.2014 v 7:43 | Karma: 6,81 | Přečteno: 230x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (3. část) - ledoborec nové generace LK-60

V minulých dílech našeho povídání (část 1, část 2) jsme se věnovali jaderným ledoborcům, které již byly postaveny, dnes se zaměříme na právě se rozvíjející projekt 22220, čili ledoborec, který zatím nemá jméno a je znám pod svým kódovým označením LK-60. Povíme si, proč ruská jaderná flotila potřebuje ještě větší a výkonnější plavidla a proč bude mít ledoborec LK-60 právě takové rozměry, jaké bude mít.

30.1.2014 v 20:11 | Karma: 21,70 | Přečteno: 2716x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (2. část)

V minulé části jsme se věnovali nejsilnějším civilním plavidlům, která svůj život spojila s nejtěžšími podmínkami pro plavbu lodí, tedy jaderným ledoborcům. Ty zajišťují provoz na Severní mořské cestě, která prochází okrajovými částmi Severního ledového oceánu při ruském pobřeží. Řekli jsme si něco o prvním jaderném ledoborci Lenin, který byl vůbec prvním civilním plavidlem poháněným jaderným reaktorem, a o jeho následnících třídy Arktika. Tentokrát přijde na řadu zbytek existujících ledoborců s jaderným pohonem.

10.12.2013 v 9:25 | Karma: 25,69 | Přečteno: 4056x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (1. část)

Při pohledu do minulosti zjistíme, že se z plavidel poháněných jaderným reaktorem osvědčily vojenské lodě a ponorky a z civilní sféry snad jen ledoborce. Čím je způsobeno, že jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku. Pojednání o civilních plavidlech s jaderným pohonem z jiných zemí najdete v samostatném pojednání.

5.12.2013 v 12:03 | Karma: 26,07 | Přečteno: 4368x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Osud Savannah River Site – centra výroby plutonia pro armádu USA

Jaderné středisko Savannah River Site nebylo v USA ani největší ani nejstarší (obě prvneství patří centru Hanford Site), ovšem v dnešní době je nejvýznamnějším centrem pro zpracování radioaktivního odpadu. V jeho areálu najdeme jediný americký radiochemický separační závod, závod na separaci tritia a právě zde probíhá stavba prvního amerického závodu na výrobu palivo MOX. Z výpisu těchto zařízení si ale nemyslete, že toto středisko zažívá nějakou obrodu, to ne. V areálu totiž probíhají intenzivní čistící práce, což obnáší zpracování skladovaného radioaktivního odpadu, aby mohl být trvalo uložen, likvidaci nepotřebných budov a zalévání starých reaktorových budov betonem. Za několik desítek let by tu mělo zůstat už jen několik hlídaných budov, které by ukrývaly radioaktivní materiály oddělené od životního prostředí.

17.10.2013 v 12:40 | Karma: 17,02 | Přečteno: 1331x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1541x
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Seznam rubrik