Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

29. 06. 2015 15:50:09
Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

Na mezinárodní veletrh jaderných technologií Atomexpo 2015 se sjeli odborníci ze 47 zemí světa, aby zde diskutovali o aktuálních otázkách v oblasti jaderné energetiky a průmyslu. Soustředili se především na rozvoj, který jaderná energetika zažívá v zemích Asie, Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky, ale nechyběla ani evropská témata. Mezi vystavovateli byly i české a slovenské firmy.

V kontextu našich sousedních zemí se může zdát přehnané pořádat takto velký veletrh nabízející produkty v oblasti jádra, avšak z celoevropského či celosvětového měřítka je jasné, že to význam má. Vztah několika zemí k jádru sice ochabuje či se stává vyloženě chladným, avšak mnohonásobně vyšší počet zemí plánuje velký rozvoj jaderné energetiky, ať již jde o země, které již tento typ elektráren mají, či jej teprve plánují zavést.

Veletrh pořádala ve dnech 1. až 3. června na moskevském výstavišti Gostinyj dvor společnost Atomexpo, která patří do ruské státní korporace Rosatom. Většina vystavujících společností nabízí výrobky a služby pro reaktory typu VVER, ale byly k vidění i čínské typy reaktorů, francouzský ASTRID či argentinský CAREM. Mezi společnosti soustřeďující se na východní typy reaktorů patří i slovenský výzkumný ústav jaderné energetiky VUJE, který se zabývá projekčními, dodavatelskými, výzkumnými a školicími činnostmi pro slovenské i zahraniční jaderné elektrárny s reaktory VVER.

Na společném stánku ruské skupiny NEOLANT a francouzské NUVIA měla zastoupení i česká firma ENVINET, která patří do zmíněné francouzské skupiny. S ruskou skupinou NEOLANT dlouhodobě spolupracuje při klasifikaci radioaktivních odpadů, pro kterou dodává měřicí přístroje. Mezi skupinami NUVIA a NEOLANT byla během veletrhu Atomexpo 2015 podepsána smlouva o spolupráci v oblasti seismické izolace budov jaderných elektráren a jejich požární ochrany.

Soustředění na nováčky

Tento ročník veletrhu byl zaměřen především na země, které začínají s jadernou energetikou nebo plánují její podstatný rozvoj. Zástupci těchto zemí se tak na veletrhu mohli seznámit s komplexním rozsahem služeb poskytovaných především pro reaktory typu VVER – od projektování a výstavby přes provoz a modernizace až po likvidaci a nakládání s radioaktivním odpadem. K důležitým otázkám patří i vzdělávání personálu pro budoucí jaderná zařízení a pro dozorné orgány.

Nechyběla ani evropská témata, která těmto zemím přibližují, jak probíhá příprava výstavby jaderných elektráren ze stránky legislativy a financování. Pozornost byla věnována Spojenému království, Finsku, Maďarsku a Bulharsku, což je jen zlomek evropských zemí, které dnes provozují jaderné elektrárny.

S těmito okruhy témat se přijel seznámit zástupci například z Jihoafrické republiky, která již dva jaderné bloky provozuje a připravuje výstavbu dalších osmi, Argentiny a Brazílie, které dostavují bloky z minulých let a plánují stavbu dalších. Na veletrhu Atomexpo byla poprvé Indonésie, která připravuje výstavbu výzkumného reaktoru a plánuje stavbu několika energetických bloků velkého výkonu. Také Indie pokračuje v intenzivním zvětšování podílu výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Dále bychom mohli jmenovat Vietnam, Arménii, Bělorusko, Turecko, Egypt, Kazachstán a mnoho dalších včetně zemí Blízkého východu.

Během veletrhu byly podepsány smlouvy o spolupráci v oblasti přípravy personálu pro provoz nových jaderných zařízení mezi Rosatomem a Tuniskem, Egyptem a Vietnamem. Jaderná energetika v posledně jmenované zemi má význam i pro Českou republiku, neboť spolupracuje s výzkumným ústavem ÚJV Řež při rozšiřování znalostí specialistů na reaktorovou fyziku, pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti a nedestruktivní analýzu materiálů. Tento ústav je také odbornou podporou pro úřad, který bude licencovat první tureckou jadernou elektrárnu s reaktory VVER-1200.

Dlouhodobý provoz

Země zavádějící jadernou energetiku se nezajímají jen o náklady na nový jaderný blok a průběh jeho výstavby, ale pochopitelně i o údržbu a servis a především o to, jak dlouhou dobu bude v provozu. Představitelé společnosti Rosenergoatom seznámili tyto zájemce o zkušenosti, jaké mají s dlouhodobým provozem svých jaderných bloků. Většina elektráren s bloky VVER-440 má licenci k provozu 45 let a díky jejich dobrému technickému stavu mají mít brzy schváleno další desetileté prodloužení. Mnohé z reaktorů typu VVER-1000 již také překročily původně plánovaných 30 let provozu a je jim prodlužováno povolení rovnou o 25 let.

Významným projektem z této oblasti je prodlužování provozu druhého bloku arménské jaderné elektrárny Metsamor. Jde o blok typu VVER-440, který je provozován v seismicky velmi aktivní oblasti. Po silném zemětřesení z roku 1988 byly uzavřeny oba bloky této jaderné elektrárny. Ač si zemětřesení vyžádalo desítky tisíc obětí a srovnalo se zemí celá města, elektrárna nebyla poškozena, neboť je konstruovaná tak, aby bez vážného poškození přestála zemětřesení o síle 9 stupňů momentové škály. V roce 1995 byl obnoven provoz jen druhého bloku za využití některých komponent prvního bloku. Dnes se podílí 31 % na výrobě elektřiny v tomto regionu trpícímu závažnými nedostatky elektrické energie a jeho trvalé odstavení je vládou oddalováno co nejvíce, neboť bude mít na zemi velmi tvrdý hospodářský dopad.

V rámci veletrhu Atomexpo 2015 byla podepsána smlouva o realizaci prací pro uvedení druhého bloku Je Metsamor do dlouhodobého provozu. Podepsal se pod ni Movses Vardanjan, generální ředitel této elektrárny, a Jevgenij Salkov, generální ředitel Rusatom Service, společnosti Rosatomu pro údržbu a modernizace jaderných bloků.

Letošního ročníku veletrhu Atomexpo, který se koná pravidelně již sedmým rokem, se zúčastnil rekordní počet návštěvníků, což ukazuje, že o jadernou energetiku a ruské jaderné technologie je ve světě stále zájem. Čím dál více se také ukazuje, že jaderná elektrárna může být provozována déle, než trvá jeden lidský život. Zatímco původně plánovaná doba provozu současných jaderných elektráren byla stanovena na 30 let, řada z nich již žádá o licenci až na 55 či 60 let provozu. To je umožněno pokrokem v rozvoji znalostí o použitých materiálech, který byl učiněn za 30 let původního provozu. Vývoj nových materiálů vede k tomu, že nov bloky by měly být provozovatelné dokonce až 100 let.

Autor: Vladislav Větrovec | pondělí 29.6.2015 15:50 | karma článku: 10.18 | přečteno: 293x

Další články blogera

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 287 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma článku: 14.08 | Přečteno: 854 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 501 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martina Studzinská

O významu pořádku (nejen) pro člověka

Má se dodržovat řád? A odkud pokud? Má to vůbec smysl? Nestane se při nedodržování řádu z člověka neřád? Malá úvaha nad morčecím kotcem.

27.7.2017 v 18:23 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 119 | Diskuse

Renata Pospiechová

Letní vzpomínání III - Západ

V roce 1987 jsme se dočkali. Po šesti letech čekání jsme dostali devizový příslib, a to ještě po známosti, a to tak zvaně společný - čili minimum deviz, tedy peněz. A poprvé jsme směli vyjet na Západ.

27.7.2017 v 17:16 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jana Slaninová

Slavný Jednotný Zákonistán

Bylo, nebylo. Ale spíš bylo. Lidi v tom koutě světa se měli dobře. Tak dobře, že samou rozjíveností neměli co jiného na práci než to, že každý den vymysleli nějaký ten zákon. Pro Obecné Blaho. Všem stejně měřeno.

27.7.2017 v 14:33 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 430 | Diskuse

David Vlk

Co to s těma ženskýma dneska je????

Oněměle jsem stál u otevřené prázdné lednice a hlavou mi prolítlo, že tenhle svět se neodvratně řítí do propasti. Kde je moje pivo????

27.7.2017 v 12:09 | Karma článku: 39.91 | Přečteno: 4329 | Diskuse

Libuse Palkova

Kdo jednou miloval, bude navždy spasený

Určitě tu krásnou písničku znáte. Ona je teda původně ve slovenštině, ale já si dovolila ji uvést, možná ne docela přesně, v češtině Na myšlence, že v lásce je spása, určitě něco bude.

27.7.2017 v 9:20 | Karma článku: 12.76 | Přečteno: 432 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1280
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.