Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

30. 05. 2015 10:00:00
Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

Srovnání nové třídy se stávajícími jadernými ledoborci

Společnost Rosatomflot provozuje v současnosti dva jaderné ledoborce třídy Arktika: Jamal uvedený do provozu v roce 1992 a 50 let Pobědy z roku 2007. Rossija dokončená v roce 1989, další ledoborec této třídy, momentálně prochází rozsáhlou údržbou, aby nahradila ledoborec 50 let Pobědy během výměny paliva.

Říční ledoborce Tajmyr a Vajgač byly dokončeny ve finských loděnicích v roce 1989 a 1990, takže jejich stáří dnes přesahuje 25 let. Původně měly být v provozu 100 000 hodin, ale kvůli tomu, že za ně dosud není náhrada, byl po provedení technologických modernizací prodloužen na 175 000 hodin.

Tři nové ledoborce třídy LK-60 v budoucnu nahradí obě současné třídy. K jejich přednostem bude patřit změna ponoru v závislosti na hloubce, kterou ledoborec popluje. V mělkých oblastech zálivů a sibiřských řek budou mít nové ledoborce nízký ponor, aby neuvázly na mělčině, a na volném moři budou naplněny balastní nádrže vodou a loď klesne o 2 metry, aby její pohonná sestava dosahovala plného výkonu a dokázala lámat až 3,5 metru tlustý led.

Srdcem každého z nových ledoborců budou dva reaktory RITM-200, které byly vyvinuty speciálně pro tento účel. Kromě elektřiny pro elektromotory, které budou na lodní šrouby dodávat výkon až 60 MW, budou také vyrábět elektřinu pro odsolovací stanici na výrobu pitné vody a pro veškeré palubní systémy. Dále budou produkovat páru a horkou vodu pro vytápění lodi. Délka ledoborce třídy LK-60 bude činit 173,3 metrů, šířka 34 metrů a výtlak 33,5 tisíce tun.

Další vývoj

Konstrukční kancelář Ajsberg pokračuje ve vývoji ještě výkonnějších plavidel. Ledoborce LK-60 mají prozatím konkurenci. Jde o americké ledoborce třídy Polar Star pocházející ze 70. let. K pohonu jim slouží tři plynové turbíny, které na lodní šrouby dodávají výkon až 56 MW. Jejich spotřeba ale běžně přesahuje 100 tun fosilních paliv denně a v těžkých ledových podmínkách dosahuje až 400 tun. Zásoba paliva na palubě tak lodi při plavbě na nejvyšší výkon vystačí jen na několik hodin. Ač ledoborce i při lámání velmi silného ledu málokdy dosahují 100procentního výkonu, rozdíl je velmi patrný – největší jaderný ledoborec na světě, 50 let Pobědy, denně spotřebuje 50 g jaderného paliva.

Konstruktéři pracují na vývoji jaderného ledoborce LK-110, který bude mít téměř dvojnásobný výkon jako LK-60 – lodní elektromotory budou mít celkový výkon 110 MW. Díky tomu bude možné dále rozšířit přepravu po Severní mořské cestě, neboť bude schopen prolamovat kanály v období, kdy současné ledoborce nestačí, a výsledný kanál bude s rezervou dostačovat největším tankerům, které jsou v blízké budoucnosti plánovány pro provoz v arktických oblastech.

Autor: Vladislav Větrovec | sobota 30.5.2015 10:00 | karma článku: 13.82 | přečteno: 501x

Další články blogera

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 287 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma článku: 14.08 | Přečteno: 854 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 293 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

27.7.2017 v 9:54 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 147 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězdy, které vyrábí … podmínky pro život. Mira.

Jednou je vidět, pak se schová. Rudý obr Mira vykazuje enormní změny jasnosti. Kromě toho do svého okolí odhazuje chemické prvky, ze kterých by jednou mohl vzniknout život. (délka blogu 5 min.)

27.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.03 | Přečteno: 388 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 389 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1280
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.