30. května 2015
Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)
Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.
Srovnání nové třídy se stávajícími jadernými ledoborci
Společnost Rosatomflot provozuje v současnosti dva jaderné ledoborce třídy Arktika: Jamal uvedený do provozu v roce 1992 a 50 let Pobědy z roku 2007. Rossija dokončená v roce 1989, další ledoborec této třídy, momentálně prochází rozsáhlou údržbou, aby nahradila ledoborec 50 let Pobědy během výměny paliva.
Říční ledoborce Tajmyr a Vajgač byly dokončeny ve finských loděnicích v roce 1989 a 1990, takže jejich stáří dnes přesahuje 25 let. Původně měly být v provozu 100 000 hodin, ale kvůli tomu, že za ně dosud není náhrada, byl po provedení technologických modernizací prodloužen na 175 000 hodin.
Tři nové ledoborce třídy LK-60 v budoucnu nahradí obě současné třídy. K jejich přednostem bude patřit změna ponoru v závislosti na hloubce, kterou ledoborec popluje. V mělkých oblastech zálivů a sibiřských řek budou mít nové ledoborce nízký ponor, aby neuvázly na mělčině, a na volném moři budou naplněny balastní nádrže vodou a loď klesne o 2 metry, aby její pohonná sestava dosahovala plného výkonu a dokázala lámat až 3,5 metru tlustý led.
Srdcem každého z nových ledoborců budou dva reaktory RITM-200, které byly vyvinuty speciálně pro tento účel. Kromě elektřiny pro elektromotory, které budou na lodní šrouby dodávat výkon až 60 MW, budou také vyrábět elektřinu pro odsolovací stanici na výrobu pitné vody a pro veškeré palubní systémy. Dále budou produkovat páru a horkou vodu pro vytápění lodi. Délka ledoborce třídy LK-60 bude činit 173,3 metrů, šířka 34 metrů a výtlak 33,5 tisíce tun.
Další vývoj
Konstrukční kancelář Ajsberg pokračuje ve vývoji ještě výkonnějších plavidel. Ledoborce LK-60 mají prozatím konkurenci. Jde o americké ledoborce třídy Polar Star pocházející ze 70. let. K pohonu jim slouží tři plynové turbíny, které na lodní šrouby dodávají výkon až 56 MW. Jejich spotřeba ale běžně přesahuje 100 tun fosilních paliv denně a v těžkých ledových podmínkách dosahuje až 400 tun. Zásoba paliva na palubě tak lodi při plavbě na nejvyšší výkon vystačí jen na několik hodin. Ač ledoborce i při lámání velmi silného ledu málokdy dosahují 100procentního výkonu, rozdíl je velmi patrný – největší jaderný ledoborec na světě, 50 let Pobědy, denně spotřebuje 50 g jaderného paliva.
Konstruktéři pracují na vývoji jaderného ledoborce LK-110, který bude mít téměř dvojnásobný výkon jako LK-60 – lodní elektromotory budou mít celkový výkon 110 MW. Díky tomu bude možné dále rozšířit přepravu po Severní mořské cestě, neboť bude schopen prolamovat kanály v období, kdy současné ledoborce nestačí, a výsledný kanál bude s rezervou dostačovat největším tankerům, které jsou v blízké budoucnosti plánovány pro provoz v arktických oblastech.
Vladislav Větrovec
Česko oblétá výstava o jaderném palivu
V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.
Vladislav Větrovec
Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR
S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.
Vladislav Větrovec
Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života
Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.
Vladislav Větrovec
Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část první)
V příštích pěti letech posílí ruskou jadernou flotilu hned tři jaderné ledoborce nové generace. Zatím poslední z tohoto typu lodí byla uvedena do provozu před osmi lety a nyní očekáváme moderní třídu LK-60.
Vladislav Větrovec
Český jaderný průmysl letos oslavuje 60. výročí
V letošním roce budeme slavit hned několik významných dat spojených se vznikem československého jaderného průmyslu a energetiky. V roce 1955 byl odstartován proces, který vyústil v dnešní podobu vzdělávání v jaderné oblasti, průmyslové základny i jaderné energetiky samotné.
Vladislav Větrovec
Práce jaderných ledoborců a práce na jejich palubě
V minulém článku jsem popsal, proč jaderné ledoborce vznikly a v čem jsou výjimečné. Nyní se pojďme podívat na to, jak probíhá doprovod nákladních lodí přes zamrzlá moře a jaké pracovní podmínky má posádka. Článek vznikl na základě exkurze na jaderné ledoborce a rozhovorů s jejich posádkou a kapitány.
Vladislav Větrovec
Jaderné ledoborce a jejich význam pro Severní mořskou cestu
O Severní mořské cestě jsem již psal v příspěvku Jaderné ledoborce 1. část. Nyní se podívejme, jak ledoborce vytváří cestu nákladním lodím a proč nemůže být Severní mořská cesta bez jaderných ledoborců a ty zase nemohou být bez Severní mořské cesty.
Vladislav Větrovec
Fusion Energy Conference: Vědci jednali o pokroku termojaderné fúze
Na 25. ročníku mezinárodní konference Fusion Energy Conference jednali vědečtí pracovníci, studenti technických škol a zástupci organizace ITER a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o tom, jakého pokroku bylo dosaženo ve výzkumu termojaderné fúze. Hlavním tématem byl samozřejmě největší fúzní projekt světa – tokamak ITER.
Vladislav Větrovec
Havárie jaderného paliva na JE Pakš
V srpnu informovala média o tom, že z jaderné elektrárny Pakš bylo odvezeno poškozené jaderné palivo do ruského závodu Majak, kde bude dále zpracováno. Bylo poškozeno při události z 10. dubna 2003, která obdržela stupeň INES 3. K čemu vlastně došlo a jaký měla tato havárie vliv na okolní prostředí?
Vladislav Větrovec
Výstavba nových bloků ve světě: Severní a Jižní Amerika
Ačkoliv v poslední době americký jaderný průmysl horlivě zavádí do praxe pofukušimské úpravy stávajících jaderných elektráren, nevykazuje podobnou aktivitu při výstavbě nových bloků. Nové projekty ve Spojených státech naráží na ekonomické potíže a problémy s plněním časového harmonogramu. I tak ale v Severní a Jižní Americe najdeme několik zajímavých, leč ojedinělých projektů.
Vladislav Větrovec
Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí
V minulých dílech (první díl, druhý díl) jsme si řekli, co sledují autoři projektu I2S-LWR, čím je tento projekt zajímavý, jaké bude používat palivo, tepelné výměníky apod. Tentokrát se zaměříme na bezpečnost tohoto plánovaného reaktoru a také na to, jak tento projekt probíhá.
Vladislav Větrovec
Koncepce reaktoru I2S-LWR
V USA vzniká velice zajímavý projekt jaderného reaktoru, který si klade ambiciozní cíle. Jestli se několika univerzitám podaří spojenými silami těchto cílů dosáhnout, teprve uvidíme, nyní se podívejme na to, co mají v plánu. V první části jsme si řekli několik úvodních slov a trochu jsme si přiblížili, jaké palivo mají projektanti v úmyslu používat.
Vladislav Větrovec
Ambiciozní plán: Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí
Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.
Vladislav Větrovec
Civilní lodě s jaderným pohonem
Odhlédneme-li od vojenských plavidel s jaderným pohonem, která jsou poměrně běžná, ať už se jedná o ponorky či letadlové lodě, na civilních lodích bychom jaderný reaktor našli jen zřídkakdy. K nezvyklosti jaderného pohonu civilních plavidel přispívá i to, že je najdeme výhradně v Rusku, kde mají zajištěnu dobrou budoucnost při pohonu jaderných ledoborců. V tomto článku se podíváme na to, jak dopadly projekty v jiných zemích.
Vladislav Větrovec
Pozvánka na přednášku: Cesta olympijské pochodně na jaderném ledobo
Ve čtvrtek 6. února bude v Kinosálu Národního technického muzea v Praze přednášet, Valentin Davydjanc, kapitán jaderného ledoborce 50 let Pobedy, který v rámci olympijské štafety zimních olympijských her v Soči dovezl na Severní pól olympijskou pochodeň.
Vladislav Větrovec
Jaderné ledoborce (3. část) - ledoborec nové generace LK-60
V minulých dílech našeho povídání (část 1, část 2) jsme se věnovali jaderným ledoborcům, které již byly postaveny, dnes se zaměříme na právě se rozvíjející projekt 22220, čili ledoborec, který zatím nemá jméno a je znám pod svým kódovým označením LK-60. Povíme si, proč ruská jaderná flotila potřebuje ještě větší a výkonnější plavidla a proč bude mít ledoborec LK-60 právě takové rozměry, jaké bude mít.
Vladislav Větrovec
Jaderné ledoborce (2. část)
V minulé části jsme se věnovali nejsilnějším civilním plavidlům, která svůj život spojila s nejtěžšími podmínkami pro plavbu lodí, tedy jaderným ledoborcům. Ty zajišťují provoz na Severní mořské cestě, která prochází okrajovými částmi Severního ledového oceánu při ruském pobřeží. Řekli jsme si něco o prvním jaderném ledoborci Lenin, který byl vůbec prvním civilním plavidlem poháněným jaderným reaktorem, a o jeho následnících třídy Arktika. Tentokrát přijde na řadu zbytek existujících ledoborců s jaderným pohonem.
Vladislav Větrovec
Jaderné ledoborce (1. část)
Při pohledu do minulosti zjistíme, že se z plavidel poháněných jaderným reaktorem osvědčily vojenské lodě a ponorky a z civilní sféry snad jen ledoborce. Čím je způsobeno, že jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku. Pojednání o civilních plavidlech s jaderným pohonem z jiných zemí najdete v samostatném pojednání.
Vladislav Větrovec
Osud Savannah River Site – centra výroby plutonia pro armádu USA
Jaderné středisko Savannah River Site nebylo v USA ani největší ani nejstarší (obě prvneství patří centru Hanford Site), ovšem v dnešní době je nejvýznamnějším centrem pro zpracování radioaktivního odpadu. V jeho areálu najdeme jediný americký radiochemický separační závod, závod na separaci tritia a právě zde probíhá stavba prvního amerického závodu na výrobu palivo MOX. Z výpisu těchto zařízení si ale nemyslete, že toto středisko zažívá nějakou obrodu, to ne. V areálu totiž probíhají intenzivní čistící práce, což obnáší zpracování skladovaného radioaktivního odpadu, aby mohl být trvalo uložen, likvidaci nepotřebných budov a zalévání starých reaktorových budov betonem. Za několik desítek let by tu mělo zůstat už jen několik hlídaných budov, které by ukrývaly radioaktivní materiály oddělené od životního prostředí.
Vladislav Větrovec
Co si máme představit pod slovy Multi-D: Metoda výstavby JE
V poslední době jsme v některých médiích mohli zaznamenat slovo Multi-D, které zaznělo v souvislosti s moskevským mezinárodním fórem a novými ruskými jadernými elektrárnami. Pojďme se podívat na to, proč je metodika Multi-D tak zajímavá. Použiji při tom své poznámky z fóra, kterého jsem se jako novinář zúčastnil, a rozhovory s českými delegáty.
| předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1541x
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.
