Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část první)

29. 05. 2015 15:43:54
V příštích pěti letech posílí ruskou jadernou flotilu hned tři jaderné ledoborce nové generace. Zatím poslední z tohoto typu lodí byla uvedena do provozu před osmi lety a nyní očekáváme moderní třídu LK-60.

Jaderné ledoborce jsou provozovány již od roku 1959, kdy se staly důležitou oporou pro rozvoj osídlení i těžby nerostných surovin v arktických oblastech. Slouží k tvorbě plavebních kanálů v zamrzlých mořích i ústích sibiřských řek, k zásobování výzkumných polárních stanic, k záchraně obchodních lodí zamrzlých v ledu a k doprovodu výzkumných výprav. Od 90. let také vozí turisty na severní pól. Flotilu dvou ledoborců pro mělké zálivy a ústí řek a tří ledoborců pro volné moře provozuje ruská společnost Rosatomflot patřící do korporace Rosatom. Lodě si vydobyly pevnou pozici, takže v osmdesátých letech, kdy nastal největší rozmach přepravy po Severní mořské cestě, musel být jejich provoz prodlužován téměř až na dvojnásobek původně plánované doby.

Stavba nových ledoborců

V doku A loděnice Baltického závodu v Petrohradu byla 26. května zahájena stavba druhého plavidla nové třídy LK-60 (také označovaná jako Projekt 22220). Pilotní plavidlo této třídy je ve stejné loděnici stavěno od podzimu 2013 a mělo by být předáno společnosti Rosatomflot na konci roku 2017. Podle smlouvy mezi Baltickým závodem a Rosatomem, mateřskou korporací provozovatele ruských jaderných ledoborců Rosatomflotem, z května 2014 bude postaven ještě třetí ledoborec této třídy. Celkově by tedy ruská flotila jaderných ledoborců měla být do roku 2020 rozšířena o tři moderní plavidla nové třídy.

Nové ruské jaderné ledoborce, které budou se svým výkonem 60 MW na lodních šroubech nejvýkonnějšími ledoborci na světě, nejsou vůbec levnou záležitostí. Zmíněný kontrakt z května 2014 na stavbu dvou ledoborců má hodnotu 84,4 miliard rublů. Jenomže bez nových plavidel se rozvoj ruských polárních oblastí neobejde. V posledních letech výrazně roste objem přepravy po Severní mořské cestě, vedoucí podél severních břehů Ruska, ale rovněž přibývají projekty na těžbu ropy a zemního plynu v arktických mořích.

Transport zboží a surovin po Severní mořské cestě

„Lidstvo se přesunuje za zdroji. A další zdroje, které jsou teď na řadě, to je Arktida,“ je přesvědčen například šéf Jamalo-Něněckého autonomního okruhu Dmitrij Kobylkin. V tomto okruhu v současnosti vzniká pět nových center pro těžbu ropy a plynu. Na poloostrově Jamal se rozbíhá stavba přístavu Sabětta, který se po dokončení stane největším ruským závodem na kondenzaci zemního plynu. Po roce 2025 se k němu má přidat další závod, a tak Rusko bude pouze ze zdrojů z Jamalu exportovat na světové trhy dalších 33 milionů tun stlačeného zemního plynu.

Těžba je jedna věc, ale odvoz vytěžených surovin představuje další problém. Tankery se mezi budoucím přístavem Sabětta a evropskými odbytišti budou moci pohybovat jen omezenou rychlostí kvůli ledům. Tato oblast je dobře splavná v letním období, ale v zimě zamrzá, takže tankery jsou neúměrně zpomalovány. Východní část Severní mořské cesty mezi Vladivostokem a ústím Jeniseje je v létě splavná za pomoci jaderných ledoborců a v zimě ani tato plavidla nepomohou.

Některé ze současných jaderných ledoborců již přesluhují, neboť jejich novější kolegové jsou plně vytíženi a je nutné udržovat rezervní plavidla. Díky modernizacím a výměně zařízení je možno prodlužovat dobu provozu až o 75 procent. Navíc vývoj třídy Arktika, která je používána od roku 1975, směřoval jen směrem ke zvýšení výkonu a lámání tlustšího ledu. Důsledkem je to, že obchodní lodě ledoborce přerostly. Užší ledoborce tak musí používat různá speciální zařízení a plavební strategie, aby byly schopny vylámat v ledu dostatečně široký plavební kanál. Nová třída ledoborců LK-60 na tuto situaci reaguje, takže práce její posádky bude jednodušší a ekonomičtější.

Severní mořská cesta je přibližně o třetinu kratší, než tradiční trasa přes Suezský průplav. S tím je spojena úspora za palivo, plat posádce, časová úspora, ale také není nutné platit poplatky za průjezd Suezským kanálem, na nějž lodě mnohdy dlouho čekají v řadě. Dále se po severní trase nepohybují somálští ani jiní piráti. Nevýhodou jsou poplatky za doprovod jaderných ledoborců a relativní opuštěnost trasy. Podél jižní trasy leží mnoho přístavů, takže v případě nouze či zranění na palubě obchodní lodi je možné rychle vyhledat patřičnou pomoc. S houstnutím provozu po Severní mořské cestě bude patrně docházet i k rozvoji osídlení a budou přibývat přístavy. Zatím rychlou lékařskou pomoc obstarávají jaderné ledoborce, které mají na palubě lékaře, dobře vybavenou ošetřovnu a vrtulník.

I přes poplatky za doprovod jaderných ledoborců lze ale díky Severní mořské cestě značně ušetřit náklady za přepravu. Americký expert Rady pro mezinárodní vztahy, Scott Borgerson, k tomu uvádí: „Vezmeme-li do úvahy poplatky za průjezd Suezským kanálem, cenu paliva a další ukazatele, které společně určují cenu za transport, Severní mořská cesta může snížit cenu za plavbu velké lodi, která převáží náklady v kontejnerech, o celých 20 procent – přibližně ze 17,5 na 14 milionů dolarů, což umožní ušetřit miliardu dolarů ročně.“

Tyto úspory lákají zejména čínské společnosti, které postupně začínají dominovat přepravě zboží po Severní mořské cestě. Britská kancelář Lloyd předpovídá, že v roce 2021 vzroste desetkrát obrat zboží přepravovaného po této trase – z 1,5 milionu tun (2013) na 15 milionů tun ročně. Do toho není započítáván export ropy a zemního plynu z těžebních projektů jako například Jamal LNG.

Autor: Vladislav Větrovec | pátek 29.5.2015 15:43 | karma článku: 18.09 | přečteno: 611x

Další články blogera

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 296 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma článku: 14.08 | Přečteno: 867 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 300 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 513 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 347 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 169 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 252 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.71 | Přečteno: 124 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 215 |
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1294
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.