Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderné ledoborce a jejich význam pro Severní mořskou cestu

23. 12. 2014 14:28:23
O Severní mořské cestě jsem již psal v příspěvku Jaderné ledoborce 1. část. Nyní se podívejme, jak ledoborce vytváří cestu nákladním lodím a proč nemůže být Severní mořská cesta bez jaderných ledoborců a ty zase nemohou být bez Severní mořské cesty.

Aby byla plavba po Severní mořské cestě ekonomicky výhodná, musí probíhat co nejefektivněji. To znamená, že dieselelektrické ledoborce sice mohou vytvářet plavební kanál, ale své malé rozměry musí dohánět počtem, což není ideální řešení. Výhodou jaderných ledoborců je, že mají výrazně větší rozměry než klasické ledoborce. Díky tomu mohou doprovázet i velké tankery, které dosahují délky až 340 metrů, zatímco největší ledoborec na světě (50 let pobědy) je dlouhý jen 160 metrů. Podobně mnohé tankery jsou širší než jaderné ledoborce, které se řadí k největším ledoborcům světa, a mají také výrazně vyšší výtlak, např. již zmíněný 50 let pobědy má výtlak 25 až 27 tisíc tun, kdežto tankery mívají výtlak i 100 000 tun.

cargo_ship_01.jpg

Jaderný ledoborec Tajmyr doprovázející nákladní loď. (Zdroj: Worldmaritimenews.com)

Další výhodou jaderných ledoborců je jejich nezávislost na přístavech. Běžně pracují 4 až 6 měsíců v kuse a během této doby střídají různé činnosti vyjma návštěvy přístavu a zastávky pro doplnění zásob. Jaderný ledoborec Arktika v roce 2000 strávil přesně jeden rok bez návštěvy přístavu. Tato nezávislost je charakteristická jen pro jaderné ledoborce, jejichž délka pobytu na moři je omezena prakticky jen zásobami. Výměna paliva u nich probíhá jednou za čtyři roky při běžném pracovním vytížení a interval může dosáhnout až osmi let. Kupříkladu na jaderném ledoborci 50 let pobědy nebylo palivo měněno od jeho uvedení do provozu v roce 2007.

Konvenční ledoborce doplňují těžké topné oleje jednou za zhruba 60 dní v závislosti na využití výkonu. Například americkému ledoborci Polar Sea, který je poháněn plynovými turbínami o celkovém výkonu jen o málo vyšším než v případě 50 let pobědy, stačí palivo v nádržích jen na dvě hodiny plného výkonu. Zmíněný jaderný ledoborec by palivo spálil za dva roky, kdyby jel nepřetržitě na plný výkon.

Kromě nezávislosti z toho plyne i ekologičnost provozu, protože 60 tun paliva, které spálí standardní ruský dieselelektrický ledoborec za jeden den plavby, se pochopitelně podepíše na životním prostředí polárních oblastí.

Další nezávislost plyne z velkého instalovaného výkonu reaktorů, který je možno využívat nejen k pohonu lodních motorů. Na jaderných ledoborcích jsou také odsolovací stanice schopné vyrobit denně až 120 tun čisté vody. Na konci 80. let min. stol., v době největšího rozvoje jaderných ledoborců, byly potíže s dodávkami ovoce do severních oblastí, takže do projektů nových plavidel byly zařazeny zimní zahrady, kde si posádka pěstuje čerstvou zeleninu a ovoce. Stejně tak si sami pečou čerstvý chléb.

DSC_1020_resized.JPG

Jedna z odsolovacích stanice na palubě jaderného ledoborce 50 let pobědy. (Foto autor)

I kdyby dieselové ledoborce byly schopny zajistit provoz na Severní mořské cestě, nešlo by o ekonomické a dlouhodobě udržitelné řešení. Toho důkazem je i třída jaderných ledoborců Tajmyr, která vznikla speciálně pro provoz na řekách a v mělkých mořích, kde nahradila dieselelektrické ledoborce. Původně používané ledoborce měly nedostatečný výkon pro provoz v těchto oblastech, takže často pracovaly ve dvojicích, kdy jeden lámal led a druhý jej strkal zezadu, aby mu pomohl prolomit led a mohla projet nákladní loď. Od zavedení ledoborců Tajmyr a Vajgač probíhá provoz v těchto oblastech mnohem efektivněji.

DSC_0037_resized.JPG

Srovnání říčního ledoborce Vajgač (vlevo) s ledoborcem Sovětskij sojuz, který je určen k provozu na volném moři. (Foto autor)

Autor: Vladislav Větrovec | úterý 23.12.2014 14:28 | karma článku: 20.51 | přečteno: 1032x

Další články blogera

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 287 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma článku: 14.08 | Přečteno: 854 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 501 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

27.7.2017 v 9:54 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 147 | Diskuse

Dana Tenzler

Hvězdy, které vyrábí … podmínky pro život. Mira.

Jednou je vidět, pak se schová. Rudý obr Mira vykazuje enormní změny jasnosti. Kromě toho do svého okolí odhazuje chemické prvky, ze kterých by jednou mohl vzniknout život. (délka blogu 5 min.)

27.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jan Fikáček

Jsme mrchožrouti nekonečna

Nekonečno znamená snad pro všechny lidi tajemno a ztělesnění vědy. Proto možná některé překvapí, že ty nejzásadnější vědecké objevy nemohou vznikat jinak, než že nějaké, do té doby samozřejmé nekonečno, zničí.

25.7.2017 v 9:07 | Karma článku: 21.03 | Přečteno: 388 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč se vám spíš vyleje káva bez pěny, než káva s pěnou?

„Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva, kterou vylijete na klávesnici počítače,“ říká jedno ověřené přísloví. Káva s pěnou se nevyleje. Jak vytvořit optimální pěnu do kávy? (délka blogu 6 min.)

24.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jakub Kouřil

Význam Nesmyslu

Věda narazila na skleněnou zeď. V kvantovém světě se čas rozpouští zároveň do obou směrů. Říkáte si, co je mi po mikrosvětě! Žiji tady v hmatatelném a krásném vesmíru, uchopuji hmotu a krájím ji na kousky...

23.7.2017 v 10:22 | Karma článku: 9.15 | Přečteno: 389 | Diskuse
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1280
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.