Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jaderné ledoborce a jejich význam pro Severní mořskou cestu

23. 12. 2014 14:28:23
O Severní mořské cestě jsem již psal v příspěvku Jaderné ledoborce 1. část. Nyní se podívejme, jak ledoborce vytváří cestu nákladním lodím a proč nemůže být Severní mořská cesta bez jaderných ledoborců a ty zase nemohou být bez Severní mořské cesty.

Aby byla plavba po Severní mořské cestě ekonomicky výhodná, musí probíhat co nejefektivněji. To znamená, že dieselelektrické ledoborce sice mohou vytvářet plavební kanál, ale své malé rozměry musí dohánět počtem, což není ideální řešení. Výhodou jaderných ledoborců je, že mají výrazně větší rozměry než klasické ledoborce. Díky tomu mohou doprovázet i velké tankery, které dosahují délky až 340 metrů, zatímco největší ledoborec na světě (50 let pobědy) je dlouhý jen 160 metrů. Podobně mnohé tankery jsou širší než jaderné ledoborce, které se řadí k největším ledoborcům světa, a mají také výrazně vyšší výtlak, např. již zmíněný 50 let pobědy má výtlak 25 až 27 tisíc tun, kdežto tankery mívají výtlak i 100 000 tun.

cargo_ship_01.jpg

Jaderný ledoborec Tajmyr doprovázející nákladní loď. (Zdroj: Worldmaritimenews.com)

Další výhodou jaderných ledoborců je jejich nezávislost na přístavech. Běžně pracují 4 až 6 měsíců v kuse a během této doby střídají různé činnosti vyjma návštěvy přístavu a zastávky pro doplnění zásob. Jaderný ledoborec Arktika v roce 2000 strávil přesně jeden rok bez návštěvy přístavu. Tato nezávislost je charakteristická jen pro jaderné ledoborce, jejichž délka pobytu na moři je omezena prakticky jen zásobami. Výměna paliva u nich probíhá jednou za čtyři roky při běžném pracovním vytížení a interval může dosáhnout až osmi let. Kupříkladu na jaderném ledoborci 50 let pobědy nebylo palivo měněno od jeho uvedení do provozu v roce 2007.

Konvenční ledoborce doplňují těžké topné oleje jednou za zhruba 60 dní v závislosti na využití výkonu. Například americkému ledoborci Polar Sea, který je poháněn plynovými turbínami o celkovém výkonu jen o málo vyšším než v případě 50 let pobědy, stačí palivo v nádržích jen na dvě hodiny plného výkonu. Zmíněný jaderný ledoborec by palivo spálil za dva roky, kdyby jel nepřetržitě na plný výkon.

Kromě nezávislosti z toho plyne i ekologičnost provozu, protože 60 tun paliva, které spálí standardní ruský dieselelektrický ledoborec za jeden den plavby, se pochopitelně podepíše na životním prostředí polárních oblastí.

Další nezávislost plyne z velkého instalovaného výkonu reaktorů, který je možno využívat nejen k pohonu lodních motorů. Na jaderných ledoborcích jsou také odsolovací stanice schopné vyrobit denně až 120 tun čisté vody. Na konci 80. let min. stol., v době největšího rozvoje jaderných ledoborců, byly potíže s dodávkami ovoce do severních oblastí, takže do projektů nových plavidel byly zařazeny zimní zahrady, kde si posádka pěstuje čerstvou zeleninu a ovoce. Stejně tak si sami pečou čerstvý chléb.

DSC_1020_resized.JPG

Jedna z odsolovacích stanice na palubě jaderného ledoborce 50 let pobědy. (Foto autor)

I kdyby dieselové ledoborce byly schopny zajistit provoz na Severní mořské cestě, nešlo by o ekonomické a dlouhodobě udržitelné řešení. Toho důkazem je i třída jaderných ledoborců Tajmyr, která vznikla speciálně pro provoz na řekách a v mělkých mořích, kde nahradila dieselelektrické ledoborce. Původně používané ledoborce měly nedostatečný výkon pro provoz v těchto oblastech, takže často pracovaly ve dvojicích, kdy jeden lámal led a druhý jej strkal zezadu, aby mu pomohl prolomit led a mohla projet nákladní loď. Od zavedení ledoborců Tajmyr a Vajgač probíhá provoz v těchto oblastech mnohem efektivněji.

DSC_0037_resized.JPG

Srovnání říčního ledoborce Vajgač (vlevo) s ledoborcem Sovětskij sojuz, který je určen k provozu na volném moři. (Foto autor)

Autor: Vladislav Větrovec | úterý 23.12.2014 14:28 | karma článku: 20.51 | přečteno: 1037x

Další články blogera

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 296 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma článku: 14.08 | Přečteno: 867 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 300 | Diskuse

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 513 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 347 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 169 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 252 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.71 | Přečteno: 124 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.59 | Přečteno: 215 |
Počet článků 32 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1294
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.