Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Výroba lékařských radionuklidů ve světě

Molybden 99 je významným meziproduktem při výrobě technecia 99m, které je nejvýznamnějším lékařským radionuklidem. Podívejme se na několik významných výrobců lékařských izotopů. Z těch nejvýznamnějších to bude to Kanada, která stojí na špici celosvětové produkce, Belgie, která stojí na špici evropské produkce, a Rusko, které se na špici pomalu dere. Tento článek je doplněním blogu o použití a výrobě technecia 99m, který najdete zde.

Kanada

Nejvýznamnějším světovým reaktorem ve výrobě lékařských radionuklidů je kanadský NRU (National Research Universal), který obstarává 60% světové produkce. Tento reaktor byl poprvé spuštěn už v roce 1957. Od té doby byla jeho zařízení několikrát modernizována včetně samotné reaktorové nádoby. A díky dlouhé době provozu si také prošel řadou mimořádných situací. Jednou z nich bylo vzplanutí poškozeného palivového souboru při vyjímání z reaktoru. Odehrálo se to v březnu roku 1958 a tyč se přepálila na dvě části. Nehoda se obešla bez zranění a podle dlouhodobého radiačního sledování zasahujícího personálu i bez vlivu na obsluhu. V roce 1992 byla uzavřena jeho záloha, kterou představoval jeho předchůdce reaktor NRX. A právě zrušení zálohy ovlivnilo značným způsobem světový trh s lékařskými radionuklidy.

Dne 18. listopadu 2007 byl reaktor odstaven kvůli pravidelné kontrole. Společnost AECL, která reaktor provozuje, bohužel nezařídila dopředu náhradu, což znamenalo obrovské výpadky ve výrobě technecia 99m. Důvodem pro odstávku byla instalace záložních zdrojů energie odolnějších proti zemětřesení oproti předchozím. Změna se původně měla týkat dvou čerpadel, a avšak kvůli zkrácení odstávky byla provedena pouze u jednoho čerpadla. Provozovatel to zdůvodňoval tím, že reaktor je schopné v případě nouze uchladit jen jedno čerpadlo. Díky tomuto kroku byl reaktor opět spuštěn už 16. prosince 2007. Druhé čerpadlo bylo upraveno v březnu 2008, kdy už byla zajištěna náhrada za produkci reaktoru.

Další odstávka nebyla plánovaná. Začala v půli května 2009, když obsluha zaznamenala únik kapaliny z reaktorové nádoby. Příčinou úniku těžké vody byla koroze. Z reaktoru bylo nutné před opravami vyložit veškeré palivo, což značně protáhlo odstávku. Trvala až do srpna roku 2010.

Význam výpadků tohoto reaktoru si uvědomíme, pokud se podíváme na počet pacientů, při jejichž vyšetření je použito technecium právě odsud. To představuje 5 milionů pacientů každý rok, což je přes 50% všech vyšetření pomocí radiofarmak.

 

Reaktorová hala kanadského reaktoru NRU. (Zdroj: www.nrucanada.ca)

 

Holandsko

Nejvýznamnějším dodavatelem lékařských radionuklidů v Evropské unii je holandské výzkumné centrum v Pettenu. Kromě samotnému výzkumu se zde vědci věnují komerční výrobě radiofarmak. Jejich výroba představuje 60% spotřeby Evropské unie.

Jsou zde umístěny dva jaderné reaktory, které se liší výkonem. Starší s výkonem 30 kW byl spuštěn v roce 1960 a je používán pro výrobu neutronů pro výzkum. O rok novější reaktor má výkon 45 MW (bývá označován zkratkou HFR – High Flux Reactor) a kromě jiného produkuje molybden 99, který se později používá pro výrobu technecia 99m. Životnost tohoto reaktoru by měla skončit v roce 2015, kdy by měla být uvedena do provozu náhrada.

Během času i tento reaktor prodělal mnoho mimořádných událostí. První z nich byla odstávka reaktoru HFR v roce 2002, kdy měli operátoři podezření na vady svárů a holandský regulační úřad měl pochybnosti o kultuře bezpečnosti ve společnosti provozující výzkumný reaktor. Po provedení důkladnějších měření byl reaktor znovu spuštěn.

V roce 2008 byl reaktor znovu odstaven, a to kvůli korozi trubek primárního okruhu. Po opravách byl reaktor opět spuštěn o několik měsíců později.

Ještě stojí za zmínku, že od roku 2006 používají reaktory palivo s nižším obohacením než původně. Je to výsledek snahy USA a Mezinárodní agentury pro atomovou energii o ustoupení od používání vysoce obohaceného paliva, které se dá zneužít pro konstrukci atomové bomby. I přesto se na výrobu terčů, které jsou v reaktoru ozařovány, stále používá vysoce obohacený uran.

 

Reaktorová hala holandského reaktoru HFR. (Zdroj: www.world-nuclear-news.org)

 

Další státy

Kromě nejvýznamnějších reaktorů, jako jsou kanadský NRU v Chalk River a holandský HFR v Pettenu, bychom ještě měli zmínit francouzský reaktor Osiris v Saclay, belgický reaktor BR-2 a jihoafrický Safari-1. Těchto pět reaktorů vyrábí téměř všechno technecium 99m, které se používá po celém světě při lékařských vyšetřeních. Zajímavé je to, že všechny jsou staré více jak 40 let. Místo některých jsou plánovány náhrady, u ostatních těžko říci, co se bude dít, až skončí jejich životnost.

 

Reaktorová budova belgického reaktoru BR-2. (Zdroj: www.sckcen.be)

 

Reaktorová budova jihoafrického reaktoru Safari-1. (Zdroj: www.engineeringnews.co.za)

 

Rusko 

Ruská jaderná medicína značně pokulhává za světovými standardy. Podle statistik dnes nemocnice po celém světě používají více než 130 diagnostických metod, zatímco ruské nemocnice jich používají nanejvýš 30. A to jen v nejlepších výzkumných centrech. Výsledkem je to, že ruský pacient s onkologickým onemocněním má šanci jen zhruba deset procent na to, že bude léčen moderními metodami, odpovídajícími světové praxi. A přitom by podle mezinárodních standardů měla být vybavena každá větší nemocnice moderním diagnostickým oddělením a oddělením radiologické léčby.

Rusko bere tuto situaci na vědomí a snaží se ji zlepšit, s programem rozšíření jaderné medicíny v zemi přišla státní jaderná společnost Rosatom. Zásadním krokem je ale modernizace zařízení, neboť Rusko netrpí ani tak nedostatkem nemocnic a onkologických center, jako spíše jejich zastaralostí.

Zajímavé je to, že i přes tuto špatnou situaci doma se Rusko může brzy stát jedním z největších světových vývozců molybdenu 99. Tento izotop je meziproduktem při výrobě technecia 99m, které se používá jako radiofarmakum. Ruský objem výroby molybdenu 99 bude v blízké době zvýšen přibližně dva a půlkrát díky rozvoji centra pro výzkum jaderných reaktorů NIIAR v Dimitrovgradu. Zde začaly 11. prosince 2012 zkoušky druhé výrobní linky, která pomůže zajistit stálost dodávek molybdenu 99. Spuštění druhé výrobní linky je plánováno na 26. prosince 2012. Kromě další výrobní linky má být do konce roku 2013 vybudováno v Dimitrovgragu první ruské federální centrum radiologické medicíny.

Výroba radioizotopu molybden 99 byla v Dimitrovgradu zahájena už 18. prosince roku 2010 a od té doby dosáhla významných úspěchů. Kupříkladu ruský molybden 99 pronikl i na západní trhy, především na kanadský. To se stalo v dubnu roku 2011, kdy do Kanady dorazila první dodávka tohoto izotopu. Rosatom má v plánu dále rozšiřovat výrobu molybdenu 99, neboť podle prognóz expertů se má trh jaderné medicíny zvětšit do roku 2030 přibližně pět a půlkrát. Tím by dosáhl objemu 68 miliard dolarů ročně. Kanadská společnost Nordion Inc. podepsala s ruskou firmou Izotop, která vyrábí v Dimitrovgradu, smlouvu na deset let a zařadila ji do své světové distribuční sítě radiofarmak.

 

Pohled na centrum výzkumu jaderných reaktorů NIIAR. (Zdroj: www.niiar.ru)

 

Zdroje:

www.nrureactor.ca

www.atominfo.cz

www.proatom.ru

www.niiar.ru

www.seekingalpha.com

www.en.wikipedia.org

Autor: Vladislav Větrovec | pondělí 24.12.2012 12:50 | karma článku: 13,06 | přečteno: 1371x
  • Další články autora

Vladislav Větrovec

Česko oblétá výstava o jaderném palivu

V posledních měsících se na několika místech Česka vystřídala zajímavá výstava, která pojímá jaderné palivo z úplně jiného pohledu, než jsme byli dosud zvyklí. Velice mě zaujala, tak jsem se Vám rozhodl tento pohled přiblížit.

30.10.2015 v 17:31 | Karma: 9,31 | Přečteno: 401x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Novovoroněž II: Jak by mohly vypadat nové bloky v ČR

S mezinárodní skupinou novinářů jsem se dostal na staveniště nové části Novovoroněžské jaderné elektrárny. Jde o podobný projekt, který byl nabízen ve zrušeném tendru na rozšíření Temelína. Pojďme si jej trochu přiblížit.

7.7.2015 v 15:24 | Karma: 15,16 | Přečteno: 1067x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Atomexpo 2015 bylo ve znamení rozvoje jaderných elektráren a prodlužování jejich života

Ač některé země od jádra ustupují, mnohé další jej nadále rozvíjejí. Že zdaleka nejde o přežitek, nýbrž o obor s důležitou budoucností, ukázal veletrh Atomexpo 2015. Odborníci zde předávali zkušenosti zájemcům o rozvoj jádra.

29.6.2015 v 15:50 | Karma: 11,57 | Přečteno: 435x | Diskuse| Ostatní

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část druhá)

Pokračování textu k příležitosti zahájení výstavby druhého ledoborce třídy LK-60, které se po dokončení stanou největšími a nejvýkonnějšími ledoborci na světě, jak jadernými, tak všeobecně.

30.5.2015 v 10:00 | Karma: 14,86 | Přečteno: 555x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce získají posilu - tři nové ledoborce LK-60 (část první)

V příštích pěti letech posílí ruskou jadernou flotilu hned tři jaderné ledoborce nové generace. Zatím poslední z tohoto typu lodí byla uvedena do provozu před osmi lety a nyní očekáváme moderní třídu LK-60.

29.5.2015 v 15:43 | Karma: 19,52 | Přečteno: 653x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Český jaderný průmysl letos oslavuje 60. výročí

V letošním roce budeme slavit hned několik významných dat spojených se vznikem československého jaderného průmyslu a energetiky. V roce 1955 byl odstartován proces, který vyústil v dnešní podobu vzdělávání v jaderné oblasti, průmyslové základny i jaderné energetiky samotné.

31.3.2015 v 14:47 | Karma: 16,89 | Přečteno: 579x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Práce jaderných ledoborců a práce na jejich palubě

V minulém článku jsem popsal, proč jaderné ledoborce vznikly a v čem jsou výjimečné. Nyní se pojďme podívat na to, jak probíhá doprovod nákladních lodí přes zamrzlá moře a jaké pracovní podmínky má posádka. Článek vznikl na základě exkurze na jaderné ledoborce a rozhovorů s jejich posádkou a kapitány.

25.12.2014 v 13:49 | Karma: 28,13 | Přečteno: 2114x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce a jejich význam pro Severní mořskou cestu

O Severní mořské cestě jsem již psal v příspěvku Jaderné ledoborce 1. část. Nyní se podívejme, jak ledoborce vytváří cestu nákladním lodím a proč nemůže být Severní mořská cesta bez jaderných ledoborců a ty zase nemohou být bez Severní mořské cesty.

23.12.2014 v 14:28 | Karma: 21,45 | Přečteno: 1102x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Fusion Energy Conference: Vědci jednali o pokroku termojaderné fúze

Na 25. ročníku mezinárodní konference Fusion Energy Conference jednali vědečtí pracovníci, studenti technických škol a zástupci organizace ITER a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o tom, jakého pokroku bylo dosaženo ve výzkumu termojaderné fúze. Hlavním tématem byl samozřejmě největší fúzní projekt světa – tokamak ITER.

28.10.2014 v 10:56 | Karma: 15,95 | Přečteno: 597x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Havárie jaderného paliva na JE Pakš

V srpnu informovala média o tom, že z jaderné elektrárny Pakš bylo odvezeno poškozené jaderné palivo do ruského závodu Majak, kde bude dále zpracováno. Bylo poškozeno při události z 10. dubna 2003, která obdržela stupeň INES 3. K čemu vlastně došlo a jaký měla tato havárie vliv na okolní prostředí?

3.10.2014 v 9:22 | Karma: 20,34 | Přečteno: 1933x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Výstavba nových bloků ve světě: Severní a Jižní Amerika

Ačkoliv v poslední době americký jaderný průmysl horlivě zavádí do praxe pofukušimské úpravy stávajících jaderných elektráren, nevykazuje podobnou aktivitu při výstavbě nových bloků. Nové projekty ve Spojených státech naráží na ekonomické potíže a problémy s plněním časového harmonogramu. I tak ale v Severní a Jižní Americe najdeme několik zajímavých, leč ojedinělých projektů.

17.7.2014 v 15:56 | Karma: 14,26 | Přečteno: 780x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Bezpečnost tlakovodního reaktoru I2S-LWR s integrovanou koncepcí

V minulých dílech (první díl, druhý díl) jsme si řekli, co sledují autoři projektu I2S-LWR, čím je tento projekt zajímavý, jaké bude používat palivo, tepelné výměníky apod. Tentokrát se zaměříme na bezpečnost tohoto plánovaného reaktoru a také na to, jak tento projekt probíhá.

20.5.2014 v 17:47 | Karma: 13,27 | Přečteno: 588x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Koncepce reaktoru I2S-LWR

V USA vzniká velice zajímavý projekt jaderného reaktoru, který si klade ambiciozní cíle. Jestli se několika univerzitám podaří spojenými silami těchto cílů dosáhnout, teprve uvidíme, nyní se podívejme na to, co mají v plánu. V první části jsme si řekli několik úvodních slov a trochu jsme si přiblížili, jaké palivo mají projektanti v úmyslu používat.

15.5.2014 v 14:31 | Karma: 15,91 | Přečteno: 888x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Ambiciozní plán: Velký tlakovodní reaktor s integrovanou koncepcí

Američtí vědci si zvolili velice ambiciozní cíl, když začali vyvíjet inherentně bezpečný tlakovodní reaktor s integrovanou konstrukcí a velkým výkonem označovaný jako I2S-LWR. Tato koncepce kombinuje velký výkon a jeho ekonomickou konkurenceschopnost s integrovanou konstrukcí a jejím bezpečnostním přínosem. Projektanti tvrdí, že díky novým technologiím budou schopni zmáčknout 1GWe reaktor a primární okruh do jedné nádoby.

7.5.2014 v 7:21 | Karma: 16,46 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Civilní lodě s jaderným pohonem

Odhlédneme-li od vojenských plavidel s jaderným pohonem, která jsou poměrně běžná, ať už se jedná o ponorky či letadlové lodě, na civilních lodích bychom jaderný reaktor našli jen zřídkakdy. K nezvyklosti jaderného pohonu civilních plavidel přispívá i to, že je najdeme výhradně v Rusku, kde mají zajištěnu dobrou budoucnost při pohonu jaderných ledoborců. V tomto článku se podíváme na to, jak dopadly projekty v jiných zemích.

31.1.2014 v 12:58 | Karma: 21,31 | Přečteno: 2788x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Pozvánka na přednášku: Cesta olympijské pochodně na jaderném ledobo

Ve čtvrtek 6. února bude v Kinosálu Národního technického muzea v Praze přednášet, Valentin Davydjanc, kapitán jaderného ledoborce 50 let Pobedy, který v rámci olympijské štafety zimních olympijských her v Soči dovezl na Severní pól olympijskou pochodeň.

31.1.2014 v 7:43 | Karma: 6,81 | Přečteno: 230x | Diskuse| Kultura

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (3. část) - ledoborec nové generace LK-60

V minulých dílech našeho povídání (část 1, část 2) jsme se věnovali jaderným ledoborcům, které již byly postaveny, dnes se zaměříme na právě se rozvíjející projekt 22220, čili ledoborec, který zatím nemá jméno a je znám pod svým kódovým označením LK-60. Povíme si, proč ruská jaderná flotila potřebuje ještě větší a výkonnější plavidla a proč bude mít ledoborec LK-60 právě takové rozměry, jaké bude mít.

30.1.2014 v 20:11 | Karma: 21,70 | Přečteno: 2716x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (2. část)

V minulé části jsme se věnovali nejsilnějším civilním plavidlům, která svůj život spojila s nejtěžšími podmínkami pro plavbu lodí, tedy jaderným ledoborcům. Ty zajišťují provoz na Severní mořské cestě, která prochází okrajovými částmi Severního ledového oceánu při ruském pobřeží. Řekli jsme si něco o prvním jaderném ledoborci Lenin, který byl vůbec prvním civilním plavidlem poháněným jaderným reaktorem, a o jeho následnících třídy Arktika. Tentokrát přijde na řadu zbytek existujících ledoborců s jaderným pohonem.

10.12.2013 v 9:25 | Karma: 25,69 | Přečteno: 4056x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Jaderné ledoborce (1. část)

Při pohledu do minulosti zjistíme, že se z plavidel poháněných jaderným reaktorem osvědčily vojenské lodě a ponorky a z civilní sféry snad jen ledoborce. Čím je způsobeno, že jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců? Na tyto otázky se zaměříme v tomto článku. Pojednání o civilních plavidlech s jaderným pohonem z jiných zemí najdete v samostatném pojednání.

5.12.2013 v 12:03 | Karma: 26,07 | Přečteno: 4368x | Diskuse| Věda

Vladislav Větrovec

Osud Savannah River Site – centra výroby plutonia pro armádu USA

Jaderné středisko Savannah River Site nebylo v USA ani největší ani nejstarší (obě prvneství patří centru Hanford Site), ovšem v dnešní době je nejvýznamnějším centrem pro zpracování radioaktivního odpadu. V jeho areálu najdeme jediný americký radiochemický separační závod, závod na separaci tritia a právě zde probíhá stavba prvního amerického závodu na výrobu palivo MOX. Z výpisu těchto zařízení si ale nemyslete, že toto středisko zažívá nějakou obrodu, to ne. V areálu totiž probíhají intenzivní čistící práce, což obnáší zpracování skladovaného radioaktivního odpadu, aby mohl být trvalo uložen, likvidaci nepotřebných budov a zalévání starých reaktorových budov betonem. Za několik desítek let by tu mělo zůstat už jen několik hlídaných budov, které by ukrývaly radioaktivní materiály oddělené od životního prostředí.

17.10.2013 v 12:40 | Karma: 17,02 | Přečteno: 1331x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1541x
Jsem studentem matematiky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. V poslední době jsem začal spolupracovat se serverem Atominfo.cz, pro nějž překládám z angličtiny zprávy ze zpravodajských serverů. Jednotlivé zprávy se týkají především jaderné energetiky a jaderné medicíny. Když jsem vstoupil do světa zpravodajství, cítil jsem potřebu vyjadřovat se k aktuální situaci.

Seznam rubrik